Bouzovsko odhalilo výletníkům své půvaby

Univerzita Palackého včera sportovala a já jakožto zaměstnanec její fakulty tělesné kultury jsem nemohl zůstat pozadu, totiž v kanceláři. Ještě bych toho litoval, protože bylo parádně. Připravil jsem osmnáctikilometrový pěší výlet kolem Bouzova, na který se mnou vyrazilo osm turistů.

Trasa to byla opravdu výživná, začínala ve Hvozdu nedaleko Konice. V půvabné krajině Bouzovska větrači nejprve prošli národní přírodní rezervací Špraněk, která ukrývá Javoříčské jeskyně nebo Zkamenělý zámek, vysoké skalisko s jeskyní a skalní bránou. Při výstupu na něj se turisté poprvé výrazněji zadýchali. Po sestupu do Javoříčka si pak připomněli vypálení této vísky na konci druhé světové války.

Ve stejné době už na plné obrátky svítilo polední slunce, což v úseku do Bouzova vyloženě nahrávalo na barevné fotokombinace modrá obloha bez mráčku – věž Bouzova – lán řepky. Stín v parku před hradem byl po několika kilometrech ale vyloženě za odměnu.

Na hradě se jedna z účastnic odpojila, aby mohla absolvovat jeho prohlídku. Ostatním stačila návštěva nádvoří a posléze pokračovali poslední třetinou cesty, do Loštic, města tvarůžků. Průvodkyní tentokrát byla řeka Třebůvka, sem tam se trasa jejím břehům však vzdálila, zejména do výšky, jako v případě Babí skály. Prudký sestup z ní vypadal nebezpečně, ale všichni jej hravě zvládli. Pak už se objevily první domy a za chvíli i náměstí s podnikovou prodejnou výrobce tvarůžků a stinnou zahrádkou, kde byl výlet oficiálně ukončen předáním pamětních listů.

Část výpravy ovšem ještě neměla kilometrů ani slunce dost a vydala se na vlak do Moravičan další více než tři kilometry pěšky. Prý se neupekli…

Další Větrání pořádám v sobotu 21. května, tentokrát se vyráží směr Brno, kde si vyšlápneme údolím Říčky z Líšně na okraj Moravského krasu a následně stočíme trasu hlubokými lesy k Bílovicím nad Svitavou. Možná potkáme lišku Bystroušku. Další informace v události na Facebooku.