Po nedávném Brníčku nyní došla v plánu Větrání řada i na Brno. V jihomoravské metropoli ovšem větrači neobdivovali památky v centru, naopak vyjeli až na samý okraj města do malebného údolí Říčky a do lesů, kde se odehrávají příběhy lišky Bystroušky.
Na šestnáctikilometrovou vycházku z brněnské Líšně do Bílovic nad Svitavou vyrazila sedmičlenná výprava včetně dvou školou povinných děvčat. Ta sice při stoupání z údolí vypadala, že už dál nemůžou, a spílala, že o kopci nebyla řeč, nakonec však do cíle došla v čele skupiny a dala si zasloužený řízek. Kromě jídla a tekuté odměny udělal všem radost také pamětní list s omalovánkou lišky Bystroušky. Dobrá nálada se účastníků zkrátka držela, i když už měli v nohách a čekala je ještě dvouhodinová cesta vlakem zpět do Olomouce.
Ono není divu, procházka to byla velice příjemná. Trasa vedla z poloviny po břehu Říčky, která v Brnu přitéká z Moravského krasu, lemují ji staré mlýny, v nichž jsou dnes většinou výletní restaurace, a četné studánky. K zastavení také lákaly prosluněné břehy u nádrží na řece vybudovaných – a že, jak se v hantecu říká, zoncna rumplovala fest.
U Kaprálova mlýna, který je nyní skautskou základnou, trasa výletu Říčku opustila, větrači museli zdolat jediné stoupání na cestě, aby pak po hranici chráněné krajinné oblasti Moravský kras sestoupili do literárního rajónu lišky Bystroušky. Studánku Stanislava Lolka, malíře a autora původních kreseb Bystroušky, sice většina výpravy „úspěšně“ minula, protože zurčí poněkud skrytá od cesty, památník prvního vánočního stromu republiky, studánku Leoše Janáčka a myslivnu lišky Bystroušku už minout jednoduše nešlo.
Samotnou Bystroušku ovšem turisté nepotkali, jen na malbách a řezbách na bílovických domech. A na pamětních listech.
Komentáře
Okomentovat