putování po zajímavých moravských a slezských rozhlednách jsme se letmo vrátili až na začátek předminulého století, na následujících řádcích virtuálně zavítáme na vyhlídkové věže, které byly veřejnosti zpřístupněny v posledních deseti letech. I když jedna z nich, čestná výjimka, má „rodný list“ o něco starší, z onoho předminulého století...
Řeč je o
Jurkovičově rozhledně stojící na Karlově kopci v Rožnově pod Radhoštěm, těsně při plotu zdejšího skanzenu (ale pokud se zrovna procházíte po Valašské dědině, nemusíte se bát, že byste museli skanzen obcházet, abyste na ni mohli vyšplhat, od muzejních chalup stačí projít brankou). Rozhledna, jíž projektoval slavný architekt Dušan Jurkovič, který je známý kombinací secesní architektury a lidových motivů a která by se skvěle hodila do sousedství chat Maměnka a Libušín na Pustevnách, má zajímavou historii. Jurkovič ji totiž navrhl už v roce 1896 pro valašskomeziříčský spolek turistů, stát původně měla v Brňově. Z finančních důvodů ale návrh zůstal nerealizován. V 60. letech minulého století jej vytáhl na světlo tehdejší ředitel rožnovského skanzenu, ovšem opět neúspěšně. Realizace se nakonec návrh dočkal až v letech 2010 a 2011, kdy rožnovští radní pro rozhlednu vybrali právě Karlův kopec; v úvahu chvíli připadal i vrch Hradisko, ten je ale archeologickou lokalitou. Nejkrásnější dřevěná rozhledna u nás, jak se o ní psalo v době otevření, tak čekala na svou stavbu přes 110 let. Nyní si ale můžete užít jak její architektonickou podobu, tak výhledu na Rožnov a okolní vsi, Radhošť nebo vrcholy severní části Vsetínských vrchů.
(přístupná v otevírací době, další info)
 |
| Valašská Eiffelovka |
Na Valašsku zůstaneme, jen se přesuneme o něco jižněji. Od konce roku 2009 nabízí parádní výhled na Vizovické vrchy, Javorníky, Vsetínské vrchy, Hostýnské vrchy a ještě dál rozhledna
Vartovna, zvaná též jako valašská Eiffelovka. Pohledná štíhlá ocelová věž stojí v nadmořské výšce 651 metrů, k vyhlídkové plošině je nutné vystoupat ještě dalších 35 metrů, ale stojí to za to. Navíc už cesta k rozhledně je velmi příjemná, ať už vyjdete z kterékoliv dědiny v okolí – turistické značky vás k ní dovedou ze Seninky (na jejím katastru rozhledna stojí), Jasenné, Liptálu, Pozděchova či Valašské Polanky a také ze samotného Vsetína.
(přístupná v otevírací době, další info)
 |
| Kelčský Javorník |
Pohledná je také
rozhledna na Kelčském Javorníku, nejvyšším vrcholu Hostýnských vrchů. Jádrem 36metrové věže, zpřístupněné v roce 2015, je sice ocelové schodiště obtočené kolem centrálního sloupu, modřínové lepené lamely ale mají odkazovat k tradici výroby nábytku pod Svatým Hostýnem. Těžko říci, jestli si to návštěvníci po výstupu k rozhledně uvědomí, určitě ale budou potěšeni výhledem; jako na dlani totiž jsou Hostýnské vrchy (ještě aby ne), sousední Vsetínské vrchy nebo kus podbeskydské zvlněné krajiny s Bystřicí pod Hostýnem a okolními dědinami, také lze zahlédnout rozhledu Maruška nedaleko Trojáku nebo výše zmíněnou Vartovnu a na horizontu za dobré viditelnosti i slovenské vrcholky. Nutno přitom zmínit, že na „Kelčáku“ stálo v minulosti už několik věží, vrchol byl mimo jiné využíván jako triangulační bod. No a kdyby vám to bylo málo, v okolí jsou ještě další rozhledny – na Svatém Hostýně, Kunovické hůrce a zmíněná Maruška.
(volně přístupná, další info)
 |
| Salašské sedmičky |
Když se řekne „rozhledna ve Chřibech“, mnoho turistů si okamžitě vybaví kamennou věž na Brdu, zdejším nejvyšším vrcholu. Ti zběhlejší zmíní ještě
rozhlednu nad obcí Salaš, otevřenou před dvěma lety. Možná její dvě plošiny ve výšce 15 a 20 metrů nad terénem nenabízí tak luxusní výhled do okolí jako její starší a výše umístěná kolegyně, ale postupně se odkrývající pohled na věže velehradské baziliky jen tak nějaká rozhledna nenabídne. A ta salašská navíc každého jistojistě upoutá svou podobou. Podobně jako u rozhledny na Kelčském Javorníku na ni turisté vystoupají po točitém ocelovém schodišti a opět bylo použito modřínové dřevo, tady ovšem k obložení oněch charakteristických ocelových konstrukcí, v nichž někdo vidí hasák, někdo skokanský můstek a jiní dvě sedmičky zaklesnuté do sebe. Právě dvě sedmičky byly tou původní myšlenkou a jejich motiv je aplikován i u stojanů informačních tabulí nebo laviček. Salaš se v anketě Rozhledna roku 2015 umístila na druhém místě.
(volně přístupná, další info)
Pokud rozhledna v Salaši připomíná svou podobou více věcí, u následujících dvou věží je od prvního pohledu jednoznačno. Nedaleko Veselí nad Moravou
na vrchu Radošov stojí rozhledna ve tvaru číše na víno, důvod, proč tomu tak je, je nasnadě – kolem jsou vinohrady. Opět jde o věž kombinující ocelovou konstrukci a dřevěné prvky, otevřena byla v roce 2014. Z plošiny ve výšce 15 metrů nad terénem se nabízí kruhový výhled na Bílé Karpaty, Chřiby či Vizovické vrchy, při dobrém počasí je vidět i Pálava. Jako na dlani samozřejmě je Veselí či dědiny Hroznová Lhota či Lipov, ze kterých lze k rozhledně pohodlně dojít po turistické trasy.
(volně přístupná, další info)
 |
| Slunečná u Velkých Pavlovic |
Další originální rozhlednou je ta na
Fajtově kopci ve Velkém Meziříčí. Svými tvary připomíná šroubovici DNA a podle některých jde o vůbec nejkrásnější rozhlednu v České republice. Originální je přitom i výhled z 36 metrů vysoké ocelové věže, kromě „obligátních kopců Vysočiny a celého Velkého Meziříčí se zámkem mohou návštěvníci sledovat provoz na D1 a na dálničním mostu Vysočina (něco málo o něm jsem psal
tady) či na železničním viaduktu na trati od Křižanova. Rozhledna ve zdejším lyžařském areálu byla otevřena v roce 2015 a v témže roce vyhrála ankety Rozhledna roku.
(přístupná v otevírací době, další info)
A teď opět mezi vinohrady. Na jižní Moravě lze navštívit hned několik rozhleden, které mají společné to, že k nim míříte po cestách vedoucích mezi vinohrady a v zorném poli se vám vždy, tu blíže, tu dále, objeví Pálavské vrchy, případně i hladina novomlýnských nádrží pod nimi. Nejblíže Pálavu budete mít z Majáku mezi Zaječím a Přítluky, další věž vyhlídková věž stojí u Hustopečí nebo na Kraví hoře. Každá má něco do sebe, ale nejzajímavější z nich je
Slunečná u Velkých Pavlovic. Na první pohled se může zdát, že ty jakoby ledabyle postavené a navzájem opřené trámy, mezi nimiž vede ocelové schodiště, musí brzy spadnout. To je ale jen dojem, možná umocněný konzumací v občerstvení v podobě vinných sklípků pod rozhlednou. Osmnáctimetrová věž přitom nabízí krásný výhled na jihomoravské roviny a zvlněné viniční tratě už od roku 2009, a má tedy za sebou už nejedno vinobraní či turistický pochod, neboť je jedním ze zastavení každoročních toulek po vinařských stezkách.
(volně přístupná, další info)
 |
| Údolí Desné z Bukovky |
Poslední rozhlednou, na kterou virtuálně zavítáme, je vítězka zatím posledního ročníku ankety Rozhledna roku,
Bukovka na Předním Bukovém kopci nad Rapotínem na Šumperku. Dřevěná věž s ocelovým schodištěm (tentokrát ale ne točitým) a s přístřeškem pro případ špatného počasí má plošinu ve výšce 18 metrů a lze z ní zhlédnout pořádný kus údolí řeky Desné s Velkými Losinami (renesanční zámek je však skryt za kopcem, tak si o něm alespoň můžete přečíst
v tomto článku), Rapotínem či Petrovem nad Desnou, jehož nádraží je nejčastěji výchozí stanicí pro výšlap k rozhledně, a vrcholy Hrubého Jeseníku a Hanušovické vrchoviny, které údolí obklopují a směrem k Červenohorskému sedlu stále více svírají. Po zhlédnutí té přírodní krásy je už jen na vás, jestli budete pokračovat na čarodějnický zámek do Losin, nebo ještě za vyhlídkou na vedlejší Městské skály a do Šumperka.
(volně přístupná, další info)
Dorazili jsme na konec. Vybrat patnáct něčím zajímavých rozhleden nebylo úplně snadné a jistě se mezi vámi najdou tací, kteří by ve výběru rádi viděli jiné věže. I já bych měl jednu výměnu, ale rozhledna na Velkém Kosíři na Prostějovsku byla celou letošní sezonu zavřená, tak by nebylo úplně vhodné na ni upozorňovat. Pokud máte nějaký svůj rozhledový tip, který jednoduše stojí za to, podělte se s ním v komentáři pod článkem. A pak už si od rozhleden na chvíli odpočiňte, ať naberete síly na další putování.
První část článku si můžete přečíst
zde.
Komentáře
Okomentovat