Předvánoční putování s hřebečskými pověstmi dalo zabrat

Z kopce do kopce, místy i cestou necestou a přes překážky, tak si nejspíše budou účastníci pamatovat letošní předvánoční Větrání, na němž jsem je zavedl do svého rodného kraje, k Moravské Třebové. Jistě jim ale v paměti utkvěla i některá z pověstí, které osmnáctikilometrovou vycházku v tomto adventním čase zpestřily.

Z knih o Hřebečsku jsem vybral ta nejzajímavější vyprávění, která se mezi lidem šířila z generace na generaci, a jejich lokality propojil trasou vedoucí z Městečka Trnávky přes lesní palouk zvaný Peklo do Moravské Třebové. Výletníci se tak seznámili s příběhem o bílé paní, jež zakletá čeká na svého osvoboditele na Cimburku, s údělem dvou bratrů, kteří spáchali sebevraždu právě na zmíněném palouku, anebo se vzpomínkou na údajné kutání zlata u Moravské Třebové za Ladislava Velena ze Žerotína. A samozřejmě nechyběl ani příběh nejznámější, zvaný Annenruhe, o lásce, které nebylo přáno (přečíst si jej můžete na blogu o Hřebečsku).

Jak už ale úvodní slova těchto řádků napovídají, i přes chladné zimní ráno se turisté na svém putování za pověstmi zahřáli při stoupání do kopců, jako první bylo nutné vystoupat na vrch, na němž stojí torzo hradu Cimburk, předchůdce známějšího sídla ve Chřibech. Po úvodní pověsti mezi starými kamennými zdmi nad domnělým hřbitovem (který je ve skutečnosti pozůstatkem dřívějšího letního kina), se výprava vrátila do Trnávky a proti proudu řeky Třebůvky zamířila na rozcestí mezi vesnicemi Radkov a Rozstání, kde bylo připraveno další vyprávění, tentokrát o poslední rytíři z tamního hrádku. Už tady na kraji lesa se ale ukázalo, že cesta není po listopadové vichřici ještě bez překážek, když větrači museli podlézat spadlý strom. To byla ale teprve předehra.

Jakmile si totiž výprava prohlédla zajímavosti Rozstání, prošla sousedním Malíkovem a začala ukrajovat ze stoupání k lesní silnici vedoucí k Peklu, narazili výletníci na mnohem více překážek. Úvoz, kterým cesta nahoru vede, byl doslova zasypán vyvrácenými kmeny, a tak se muselo obcházet. A obcházet. A obcházet. Ale zašli jsme si jen několik stovek metrů a za chvíli už byl objasněn název Peklo pro malebný lesní palouk a zazněly dvě krátké pověsti s ním spojené.

A pak přišly další překážky, tentokrát při stoupání k rozhledně Pastýřka. To už bylo na některých výletnících i vidět, že brzy budou mít všeho plné zuby. Nicméně výhled na Moravskou Třebovou a ujištění, že ten nízký kopeček před námi bude ten poslední, na který zavítáme, jim dodal chuť pokračovat. A dost možná pomohl i čokoládový bonbon jako doping, když jsou ty Vánoce...

Tím nízkým kopečkem byl Křížový vrch přímo v Moravské Třebové, kam výprava zamířila za výše zmíněným příběhu milenců Annenruhe, na místním hřbitově se větrači zastavili u hrobu, kde je pohřbena hrdinka tohoto příběhu Anna Gromes. Po Schodech mrtvých pak turisté sestoupili do města, na zámeckém nádvoří vyslechli závěrečnou pověst o alchymistovi Bonacinovi a po krátkém posezení v jedné místní restauraci se vydali směr vlakové nádraží na cestu domů.

Takové bylo předposlední Větrání roku 2017, to poslední je připraveno na sobotu 30. prosince, nese název Předsilvestrovské láznění a turisty zavede do okolí Luhačovic. Více informací najdete v propozicích zde.