I když jsou prázdniny teprve na svém začátku, Větrání už má za sebou svůj letní vrchol, přesněji nejvyšší nadmořskou výšku. Dalekými výhledy z rozhledny na Velkém Javorníku (917 metrů nad mořem) se poslední červnový den nechalo zlákat sedmadvacet turistů, na trase z Veřovic do Frenštátu pod Radhoštěm jsme si prohlédli také třeba expozici Život v korunách stromů nebo zvoničku Strážkyně Beskyd na Horečkách.
Nutno hned na úvod přiznat, že právě tato zvonička byla původním podnětem k výletu, plán se začal v hlavě skládat po zhlédnutí jednoho z dílů pořadu architekta Adama Gebriana, kde se zaměřil na moderní stavby v Trojanovicích. Nakonec se sice ukázalo, že trasa výletu není z těch nejoriginálnějších a někteří z větračů ji už absolvovali dříve, ale to je vedlejší. Důležité je, že si všichni výlet užili a všichni zejména prudké klesání přežili bez úhony.
Jak už bylo řečeno výše, na dvanáctikilometrovou trasu jsme se vydali z nádraží ve Veřovicích. Už od rána tu bylo veselo a místní v kostýmech nás zvali k posezení. Tomu jsme ale odolali a začali se přibližovat nejvyššímu vrcholu Veřovických vrchů. Stoupání do něj se nikdo nezalekl, nakonec ani vlastně nebylo čeho se děsit – i když jsou vrstevnice přetnuté modrou značkou vedoucí nahoru na mapě dost nahusto, realita tak "hustá" není a ani popadané stromy přes cestu nebyly takový problém.
Na vrcholu ke komplikaci ale přece jen došlo. Zatímco v nižších polohách bylo příjemné a chvílemi i slunečné počasí, nahoře foukalo tak, že někteří z účastníků mrazivý výhled z rozhledny vyměnili za teplo blízké turistické chaty. Kdo ale fičák překousl a na vyhlídkových plošinách zůstal, užil si krásného výhledu na cíl naší cesty Frenštát, Lysou horu, jejíž vrchol se ukrýval v mračnech, Radhošť anebo třeba na Štramberk či Frýdek-Místek vykukující mezi dalšími kopci v okolí.
Pak nastalo ono zmiňované prudké klesání, nejedno koleno vzteky zaskřípalo, na druhou stranu v nižších polohách se nad hlavami větračů zase objevilo slunce, dokonce se po cestě na Horečky i Lysá hora v dáli odhalila celá. Z Horeček od nedávno vybudované zvoničky na ochranu Beskyd naopak výletníci měli jako na dlani celý, právě zdolaný Velký Javorník, foťáky jen cvakaly. Samozřejmě jsme nemohli vynechat ani návštěvu půlkruhové lávky s expozicí Život v korunách stromů vysoko nad svahem, vedle načerpání informací z tabulí naučné stezky si tu někteří vyzkoušeli i poležení v ptačím hnízdě.
A protože lávka je v těsném sousedství skokanských můstků v areálu nesoucím jméno po frenštátském rodáku a olympijském vítězi Jiřím Raškovi, nemohli jsme můstky alespoň očima nepřejet. Vratké schody nás pak dovedly (někteří se místo schodů svezli dolů lanovkou) o něco blíže městu, Frenštátem jsme víceméně jen proběhli, a to ještě v několika menších skupinkách, jak se naše výprava roztrhla, i kvůli oné lanovce roztrhla. Stihli jsme ale mrknout na malé historické náměstí, zastavit se na pár vteřin před pěknou budovou zdejšího muzea a pak už jsme se po oněch skupinkách scházeli na vlakovém nádraží, odkud nás brzy vlak odvezl živé, zdravé a příjemně unavené směr domů.
Komentáře
Okomentovat