Bylo nebylo aneb Na hrady, zámky i do skanzenů za pohádkami

Televizní pohádky patří k Vánocům u nás stejně tak jako stromeček, cukroví, kapr a bramborový salát. Málokdo si například dokáže představit svátky bez Popelky nebo Pyšné princezny, není asi mezi pohádkami oblíbenějších kusů. Ale nechejme být oblíbenost a raději si pojďme připomenout, že některé z klasických i novějších příběhů o princeznách a boji dobra se zlem se natáčely na Moravě či ve Slezsku. Zdaleka to nebude povídání jen o Bouzově a Telči.

V malebné Telči, jejíž historické centrum se zámkem je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, nicméně naše putování za pohádkovými místy začneme. Právě na telčském zámku měl totiž svůj domov král Miroslav (Vladimír Ráž) z Pyšné princezny. V úvodním záběru pohádky se sice objevuje pohled na zámek v Českém Krumlově, Miroslav ovšem o své stromky pečuje na zámecké zahradě v Telči.

Telč. V zahradě krále Miroslava

Kromě zahrady se podíváme na pár záběrů i do interiéru zámku, mnohem více pohledů nejen ze zámku, ale i z města však nabídnou dva díly novější pohádky Z Pekla štěstí. Na náměstí Zachariáše z Hradce chtěli Markýtku (Michaelu Kuklovou) popravit za to, že snědla kousek masa. Jedním z těch špatných v této pohádce je ale král Brambas (Daniel Hůlka), který by to do Telče ve skutečnosti neměl vůbec daleko – jeho sídlem je totiž nedaleký hrad Roštejn.

Tam se točily i scény z pohádky Jak se budí princezny, neboť šlo o sídlo královské rodiny Půlnočního království a mimo jiné právě odtud prchá princ Jaroslav (Jan Hrušínský) osvobodit z věčného spánku princeznu Růženku (Marie Horáková). Jeho filmová cesta nebyla úplně nejsnadnější, ale ve skutečnosti by to měl ještě složitější. Záběry vnitřních prostor Růženčina domova pocházejí vesměs opět ze zámku v Telči, exteriéry ale byly natočeny na Křivoklátě ve středních Čechách a zejména pak na Pernštejně.

Mramorový Pernštejn

Na mramorovém hradě nad Nedvědicí se točily i další pohádky, například česko-německá adaptace Ptáka Ohniváka, Pernštejn byl sídlem krále Dobromila v Čert ví proč a zahrál si i v Sedmeru krkavců s Máriou Podhradskou v hlavní roli Bohdanky, která chce vysvobodit z kletby své bratry. Tato pohádka se natáčela i v dalších moravských lokacích, například na Sirotčím hrádku na Pálavě, Janově hradu v Lednicko-valtickém areálu a sedm bratrů, kteří se kvůli kletbě měnili v krkavce, se scházeli u stolu na hradě v Boskovicích.

Na jihu Moravy se pohyboval také statečný kovář Mikeš (Pavel Kříž). Vyrostl v chalupě ve strážnickém skanzenu, na svém putování po světě zavítal mimo jiné k větrnému mlýnu v Kuželově v Bílých Karpatech, na Pálavu a hradem, ze kterého se ztratily princezny, byl chřibský Buchlov. Černého krále pak porazil a princezny vysvobodil v kulisách kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích.

Rodná chalupa statečného kováře Mikeše ve Strážnici

Filmaři často pohádkové příběhy umístili na hrady a zámky v Podyjí. Jiřina Bohdalová jako Závist v Nesmrtelné tetě je nezapomenutelná, stejně tak dokáže očarovat zámek Vranov nad Dyjí, kde se natáčelo a kde se ve filmu podíváme mimo jiné do krásného Sálu předků (ovšem pozor, řada záběrů z interiérů pochází ze severočeského Sychrova). Vranov se jako císařský zámek objevuje také v Císařových nových šatech Juraje Herze. Svoji filmovou slávu si užily i hrady na opačném konci vranovské přehrady Bítov a Cornštejn. Na prvním z jmenovaných se mimo jiné natáčely záběry do Tajemství staré bambitky, ke zřícenině Cornštejna mířil Nebojsa Ján Kroner ml.

V Nebojsovi se objevují i další dva moravské zámky – Cornštejnu nepříliš vzdálené renesanční Uherčice, kde se odehrává děj nedávno uvedeného Svatojánského věnečku s Bolkem Polívkou coby králem, a barokní Milotice na Kyjovsku, které jako královské sídlo v pohádce Za humny je drak má ohrožovat dobrácký drak Mrak. Ten se zabydlel v bývalém kamenolomu u Drysic na Vyškovsku, v pohádce se podíváme také do skanzenu ve Strážnici.

Nádvoří bruntálského zámku

Svou pohádkovou roli dostal také třeba skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, kde se odehrává děj Dvanácti měsíčků z roku 2012 s Marií Majkusovou a Romanem Vojtkem v rolích Marušky a Karla (točilo se i na dalších místech v Beskydech) anebo odkud pochází Anička (Anna Veselá) z pohádky Císař a tambor, kde se v hlavních rolích potkali Ondřej Vetchý jako císař Maxmilián a Petr Rajchert jako císařský tambor. Císařův zámek filmaři namíchali ze zámků v Náměšti nad Oslavou a Bruntále (zejména interiéry a nádvoří), příběh inspirovaný pověstí o Josefu II., který měl v přestrojení chodit mezi prostý lid, nás zavede také na již zmíněný Cornštejn.

Zámek v Náměšti nad Oslavou si zahrál společně s Telčí také v Kouzelném měšci, bruntálský zámek a stejně tak rožnovský skanzen se zase objevují také například v pohádce Zlatník Ondra. Filmaři při jeho natáčení zamířili i do Štramberka, dominantní Trúbu nad malebnou zástavbou městečka lze ve filmu těžko přehlédnout. A natáčelo se i u slavné jeskyně Šipka.

Zámek Buchlovice

Arcibiskupský zámek v Kroměříži byl domovem princezny Anety (Tereza Voříšková) v pohádce Peklo s princeznou, ve filmu se diváci podívají nejen do interiérů zámků, ale i do Podzámecké zahrady – hned v úvodu tu malá Aneta shodí prince Jeronýma (v dospělé podobě Jiří Mádl) do Chotkova rybníka. Na zámku v Buchlovicích zase byla doma Čertova nevěsta (s tváří Evy Josefíkové) a natáčel tu i Juraj Herz svou pohádku Žabí princ, v níž se opět objevují i zámky v Kroměříži a Miloticích.

Než se dostaneme k bouzovskému závěru, ještě tu máme dvě pohádky s oslovením v názvu, které je třeba zmínit. Věděli jste, že slavná Obušku, z pytle ven! se natáčela na Vysočině? Ladislav Pešek si vykračoval s písní Já s písničkou jdu jako ptáček v okolí Sněžného a Daňkovic. Druhou je pak o dost novější Šmankote, babičko, čaruj!, kde mohou diváci vidět zlínský hrad Malenovice.

A teď už ten Bouzov. Seznam pohádek, které se na hradě, jemuž dali majitelé z Řádu německých rytířů při přestavbě na přelomu 19. a 20. století romantickou podobu dle ideálu středověkého sídla, natáčely, by byl setsakramentsky dlouhý. Z těch domácích jistě nejvíce utkvěly v paměti pohádkový seriál Arabela a O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Kdo by neznal závěrečnou scénu, kdy se ústřední pár (Michaela Kuklová a Jan Potměšil) hubičkují na věži Hlásce a slibují odletět, pokud otec král dole na nádvoří neslíbí, že se můžou vzít? A touto scénou bychom mohli naše virtuální putování ukončit, co říkáte?

napsáno s využitím webu CSFD.cz a Filmovamista.cz