Olomouc, na Moravě nejpamátnější

Můžete si říkat, co chcete, hájit svoji ves či město, ale Olomouci přívlastek v titulku neodpářete. Jediné, co opravdu můžete udělat, je zakoupit si jízdenku na vlak, při příjezdu se nenechat odradit prozatím nepříliš vzhlednými perony hlavního nádraží (oprava již je konečně v plánu), dojet tramvají blíže k centru a... a pak mi dáte za pravdu, i když řadu zajímavostí najdete i mimo historické jádro hanácké metropole.

Olomouc (spisovně "ta Olomouc", původně a dost často užíváno "ten Olomouc", hanácky "Holomóc") je stotisícové město na soutoku řek Moravy a Bystřice (místní ji nazývají zdrobněle Bystřička), které si kromě v titulku článku zmíněného přívlastku zaslouží ještě řadu dalších: město studentů, církevní, vojenské, baroka, parků, květin, muzeí... A dalo by se pokračovat, neboť faktorů, které tvoří nezaměnitelné genius loci Olomouce, na prstech jedné ruky nespočítáte. Ale ty vyjmenované jsou ty nejvýraznější. A především na nich si také Olomouc, kterou podle legendy založil sám římský císař Gaius Julius Caesar a která až do třicetileté války byla hlavním městem Moravy, představíme.

Olomouc barokní

sloup Nejsvětější Trojice

Baroko je styl, který se do současné podoby města v historii podepsal nejvíce. Ne náhodou mu proto před nedávnem byl věnován rozsáhlý projekt tří olomouckých muzeí, který sestával z řady výstav, přednášek, koncertů a dalších akcí. Samozřejmě bylo by co vyprávět o době, než se baroko dostalo na scénu, ale právě díky baroku je Olomouc známá i ve světě. Jen si vzpomeňte na první příspěvek tohoto blogu - monumentální barokní sloup Nejsvětější Trojice tyčící se na Horním náměstí je od roku 2000 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Unikátní je přitom ale také soubor barokních kašen s antickou tematikou, které se nacházejí v ulicích a na náměstích jádra města - Herkulova a Caesarova na Horním náměstí, Jupiterova a Neptunova na Dolním náměstí, Merkurova v ulici 28. října (u Prioru) a kašna Tritonů na náměstí Republiky. Tyto památné kousky ještě doplňuje mariánský sloup na Dolním náměstí a novodobá Arionova kašna na náměstí Horním. Tolik k olomouckému baroku na úvod, neboť na následujících řádcích se nám prolne s dalšími výše zmíněnými faktory.

Olomouc církevní
Ostatně jak jinak, baroko, církev, rekatolizační úsilí, to vše spolu úzce souvisí. Stačí jen pohlédnout na Michalské návrší s nádhernými barokními kopulemi chrámu sv. Michala, kněžským seminářem a novobarokní kaplí sv. Jana Sarkandra, kde byl tento světec umučen, a jen zajít za roh a jsme u barokního komplexu jezuitského konviktu v bývalé židovské čtvrti, který dnes po rekonstrukci září coby Umělecké centrum Univerzity Palackého, ovšem o studentech až později. Podél konviktu a barokního kostela Panny Marie Sněžné se snadno dostaneme na návrší Petrské, přesněji na Biskupské náměstí, kde pro změnu září novotou nedávno opravený Arcibiskupský palác, který je od letošního května přístupný veřejnosti, obklopený kanovnickými domy. Někde tady stával nejstarší olomoucký svatostánek, kostel sv. Petra, po němž se návrší jmenuje.

Také třetí z návrší historického centra, Václavské, má církevní charakter, přestože tu kdysi dávno stával hrad přemyslovských údělných knížat. Dnes se tu do výše přes 100 metrů tyčí druhá nejvyšší kostelní věž v Česku, která už z dálky ukazuje - zde stojí novogotický metropolitní chrám sv. Václava, lidově zvaný dóm. Areál dřívějšího Olomouckého hradu dále tvoří farní budovy, budovy bývalého purkrabství, v nichž je umístěna expozice Arcidiecézního muzea, v rámci níž si můžete prohlédnout i zachovalá sdružená okna prastarého románského paláce, který kdysi při katedrále nechal vybudovat biskup Jindřich Zdík. Mimochodem, Olomouckým hradem kráčely dějiny, neboť právě zde byl zavražděn poslední přemyslovský král Václav III. Kostel sv. Anny byl pak místem volby olomouckých (arci)biskupů (biskupství bylo na arcibiskupství povýšeno roku 1777). Že jsme zapomněli na baroko? Nikoliv, stačí koukat kolem sebe a na díla v muzeu.

Pohled z věže chrámu sv. Mořice: zleva Klášterní Hradisko, vzadu na horizontu bazilika na Svatém Kopečku, dóm sv. Václava a zcela vpravo kostel Panny Marie Sněžné

Na dohled hradu severním směrem se rozkládá areál nejstaršího moravského kláštera, Klášterního Hradiska (1078), který byl v běhu času několikrát zcela zničen, ovšem vždy vstal z popela, naposled po třicetileté válce, kdy získal monumentální barokní vzhled, který mu vysloužil přezdívku Moravský Escorial podle slavného kláštera ve Španělsku. Josefinské reformy ovšem klášter zrušily a od 19. století sloužil areál vojenským účelům. Dnes tu je vojenská nemocnice, jejíž část je veřejnosti přístupná.

Ještě než se vydáme na Svatý Kopeček, známé poutní místo, byl by hřích opomenout další významnou církevní stavbu, která stojí jen několik kroků od radnice a moc se nám v řádcích výše nehodila do barokního konceptu. Tou je gotický chrám sv. Mořice s netradičním dvouvěžovým průčelím, které nabízí vyhlídku na město. Co je však na kostele nejunikátnější, jsou varhany Michaela Englera z roku 1745, které jsou největší ve střední Evropě.

Za návštěvu samozřejmě stojí i další olomoucké kostely, ovšem teď již na Svatý Kopeček (za dob socialismu jen Kopeček), který ve verších opěvoval básník Jiří Wolker, jenž zde pobýval. To už tu dávno na hanáckou rovinu shlížely barokní věže poutní baziliky Navštívení Panny Marie, kterou v roce 1995 při své návštěvě prohlásil papež Jan Pavel II. za baziliku minor a která je součástí zdejšího klášterního komplexu.

Olomouc vojenská

Terezská brána

Krásný výhled Svatý Kopeček skýtá, kdo však ví, jak moc by ten pohled byl jiný, byla-li by dobudována olomoucká pevnost s věncem předsunutých pevnůstek a přečkala dodnes. Tedy ona přečkala, ale jen v částech. Jednu z pevnůstek - tzv. fortů - můžete navštívit třeba právě v Radíkově, který ke Svatému Kopečku přiléhá z východu. Za další přístupnou je pak nutno vyrazit až na druhou stranu města ke Křelovu. Ovšem dochovaných je jich mnohem více, jen stále patří armádě, protože ta je dalším nezbytným tvůrcem olomoucké tváře, byť v současnosti již ne tolik jako dříve. Fort tak stojí třeba v blízkosti fakultní nemocnice, v zahrádkách nad Slavonínem nebo jej v Týnečku obtáčí silnice vedoucí na Šternberk.

Olomouc byla odnepaměti důležité město, které ke své obraně kromě lidskými silami vybudovaných zdí a náspů využívalo především svoji polohu na třech návrších mezi rameny řeky Moravy. Jenže v běhu času to nestačilo, což mělo za následek ztrátu titulu hlavního města během švédské okupace. Poté bylo město v roce 1655 prohlášeno císařskou pevností, začal je obepínat moderní obranný krunýř a rostly nové budovy sloužící vojsku, například budova zbrojnice na Biskupském náměstí, která zčásti úmyslně zakrývá fasádu Arcibiskupského paláce a která dnes slouží jako univerzitní knihovna. Nebo v současnosti rekonstruovaná Korunní pevnůstka v tzv. Michalském výpadu, v níž bude vybudováno mimo jiné muzeum poznání. Nebo Terezská brána na třídě Svobody, poslední dochovaná brána barokního městského opevnění, a blízká tzv. vodní kasárna. Stavělo se až do roku 1876, kdy už se vědělo, že taková pevnost je vlastně přežitek. Na druhou stranu právě díky zakonzervování města do pevnostních hradeb se centrum dochovalo v takové kompaktní podobě, která z něj činí nejvýznamnější moravskou městskou památkovou rezervaci. Nyní pro změnu historické jádro obepíná věnec parků, které skýtají nejen zelenou oázu pro relaxaci, ale také třeba botanickou zahradu a známé výstaviště Flora.

Olomouc studentská

Dřívější jezuitský konvikt, 
dnes Umělecké centrum Univerzity Palackého

O Olomouci se také mimo jiné říká, že je to nejstudentštější město v Česku. Něco pravdy na tom určitě bude, protože během deseti měsíců akademického roku je zdejších dvacet tisíc vysokoškoláků hybnou silou života. Pravda, v tramvaji je to občas o nervy a v oblíbené hospůdce nemusí být volné místo, ale přes vánoční svátky a přes léto se ten tep v ulicích tak zpomalí, že se člověku po plných hospodách a tramvajích stýská.

Studenty jsme nakousli výše, když jsem se zmínil o jezuitech a jejich konviktu. Je to právě jezuitská kolej, která získává v roce 1573 univerzitní práva, a je tak nejstarší moravskou univerzitou. Její existence se však neobešla bez historických zlomů a karambolů, několikrát byla zrušena a zase v různých podobách obnovena, naposledy v roce 1946. V současnosti má Univerzita Palackého osm fakult, je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v regionu a důležitým kulturním a vědeckým centrem Moravy. Rektorát, děkanát filozofické fakulty a řada jejích kateder sídlí v již zmíněných kanovnických rezidencích na Petrském návrší, centrální knihovna v barokní tereziánské zbrojnici, uměnovědné katedry jsou soustředěny do jezuitského konviktu, v sousedící barokní budově pak sídlí teologická fakulta, vysokoškolské koleje jsou soustředěny především do areálu Envelopa na břehu Moravy, kde také stojí budovy právnické fakulty a kritizovaná budova přírodovědy, v současnosti pak probíhá výstavba nových budov teoretických ústavů pro mediky v areálu fakultní nemocnice.

A ještě něco navíc

Olomoucká radnice a sloup Nejsvětější Trojice

Už jste zahlceni informacemi? Já vás varoval. A to jsme přitom ještě vůbec nezmínili středověkou radnici, která stojí uprostřed Horního náměstí a která když už vás nezaujme svou podobou, mimo jiné s nádhernou renesanční lodžií, nebo vyhlídkou na věži, tak zajímavým orlojem určitě. Pochází sice z 15. století, ovšem za druhé světové války byl zničen a během rekonstrukce mu Karel Svolinský dal soc-real podobu, kdy se v mozaice skví jednak lidová jízda králů, ale také chemik a dělník, místo svatých tu obíhají figurky dělníků, řemeslníků, zemědělců a sportovců a dokonce zde svého času bylo i datum narození Stalina. V radnici také najdete informační centrum, kde kromě suvenýrů můžete ve speciálním automatu zakoupit Pravé olomoucké tvarůžky.

Svatý Kopeček jsme sice už zmínili, ovšem ne dostatečně. Kromě poutního místa sem totiž turisté míří do zoologické zahrady, která tu funguje 1956 a která je vůbec nejnavštěvovanější turistickou atrakcí. Za věnovaný čas určitě stojí i zdejší muzea, zatím jsme z nich zmínili pouze to arcidiecézní na hradě a projektované muzeum poznání. Na náměstí Republiky je však možné každý den kromě pondělí navštívit v bývalém barokním klášteře klarisek Vlastivědné muzeum a hned vedle v secesně upravené bývalé městské věznici Muzeum moderního umění. V Pavlovičkách má zase zase Muzeum veteránů a uvažuje se také o vybudování železničního muzea v blízkosti hlavního nádraží. Otevřeno ve městě má také řada galerií, k občerstvení zase řada kaváren a restaurací a vy už toho nejspíš máte dost, bolí vás nohy a Olomouc tak trochu nenávidíte. Anebo naopak nade všechno milujete.

Web: www.olomouc.eu/tourism
Informační centrum: radnice, Horní náměstí, Olomouc
Jak tam autem: z Čech po silnici D35 nebo po D1 přes Brno do Vyškova, odtud po D46 přes Prostějov; z Ostravy po D1 do Lipníka nad Bečvou, odtud po D35.
Jak tam vlakem: Olomouc je třetí nejvytíženější osobní nádraží v Česku, tudíž vlakové spojení je velmi dobré, ať už z Čech, Moravy nebo Slezska.

Zobrazit místo Olomouc na větší mapě 

P.S.: Není-li u fotek v článku uvedeno jinak, jejich autorem je autor tohoto blogu.