Těžko jen lze najít člověka, který by neznal písňová slova Ivana Mládka „Brno, to je zlatá loď, za děvčaty z Brna choď“. Na následujících řádcích ale nebudeme hodnotit brněnské dívky a ženy (vůči ostatním Moravankám by to ani nebylo fér), nýbrž se podíváme na největší moravské a kdysi taktéž zemské hlavní město dokola a kolem.
Však také těch pohledů na Brno alias Štatl je, co osob netrpělivě každou noc čeká před hlavním nádražím na rozvoz: pro někoho je Brno nakupování ve
Vaňkovce, pro dalšího zoncna na
Priglu, někdo raději flámování na České a jiný zase motorky na
Masarykově okruhu… Mohli bychom pokračovat do nekonečna, ale rozsekněme to všechno několika nezbytnými fakty o městě, abychom měli nějaký ten obecný základ.
Historické hlavní město Moravy
 |
| Špilberk |
Prakticky na každém rohu se dozvíte, že Brno je se svými téměř 400 tisíci obyvatel druhé největší město České republiky a centrum Jihomoravského kraje, ve kterém lidé mluví podivnou hatmatilkou (
hantecem), a pokud zrovna na
výstavišti není nějaký z těch slavných veletrhů, tak hópó ve volných chvílích na
Špilas. Co se ale už ve škole neučí, je fakt, že na krajské město bylo Brno deklasováno na konci roku 1948; do té doby šlo o centrum celé moravské země, a to lehce přes 300 let, bereme-li v úvahu období po definitivním přesunutí zemských desek do Brna. Až do třicetileté války totiž existovala zemská hlavní města dvě – Brno a biskupská
Olomouc – (a ještě předtím, za přemyslovských údělů, mělo centrální význam taktéž Znojmo).
Přímým předchůdcem Brna bylo
velkomoravské osídlení v lokalitě Staré Zámky u Líšně, které dnes připomínají již jen terénní nerovnosti, osada poblíž brodu přes Svratku vznikla nejspíše na začátku 11. století, první zmínkou o Brně je pak informace o obléhání brněnského hradu v roce 1091. Od roku 1243 je Brno, tehdy již jedno z největších moravských sídel, městem královským, v následujícím století si je vybral lucemburský markrabě Jan Jindřich za své sídlo, což podnítilo rozvoj města, ale také jeho zadlužování. Jindřichův syn Jošt, taktéž markrabě a velmi krátce také římský král, pak patřil k nejvýznamnějším politikům své doby.
Trochu oklikou se tak dostáváme k současnému politickému významu Brna – v ulici Joštova v paláci, v němž v minulosti zasedal zemský sněm, dnes jedná
Ústavní soud, který dohlíží na ústavnost dění ve republice, krom toho v Brně dále sídlí
Nejvyšší soud ČR,
Nejvyšší správní soud ČR a
Nejvyšší státní zastupitelství, což ze Štatlu činí centrum české soudní moci. Od roku 2000 je Brno také sídlem veřejného ochránce práv, tzv.
ombudsmana.
Brno památkové
 |
| Pohled na Petrov ze Špilberku |
Brno a Olomouc měly společného více než jen přetahování se o titul hlavního města Moravy, po třicetileté válce byla shodně obě města sevřena pevnými pevnostními valy, avšak Brno se z jejich tísnivého objetí dokázalo vymanit dříve (fragmenty hradeb se dochovaly a stejně tak i jedna z bran, tzv.
Měnínská) a vykročilo tak vstříc technickému pokroku a modernizaci města. Jednou z negativních stránek této modernizace ovšem byla asanace centra, kvůli které navždy na přelomu 19. a 20. století z brněnských ulic zmizelo několik cenných památek, mimo jiné tzv. královská kaple stávající poblíž Nové radnice nebo četná malebná zákoutí Starého Brna. Těch nejvýznamnějších památek se ovšem Brňané nevzdali, naopak třeba
katedrálu sv. Petra a Pavla přestavěli do reprezentativnější podoby v novogotickém slohu, přičemž ale interiéry zůstaly barokní. Současnou podobu Petrova tak zná každý obyvatel České republiky – je vyražena na desetikoruně. To druhá dominanta města,
Špilberk, původně gotický hrad a později obávaný žalář národů s kasematami plnými hladových krys (dnes expozice brněnského muzea), měnil podobu ještě nedávno, když v roce 2000 byla dokončena přestavba východního křídla hradu s obnovenou přemyslovskou kaplí, která ale vzbudila spíše rozpaky…
 |
| Kostel sv. Jakuba |
Srdcem Brna a jakousi osou středu města je trojice náměstí, z nichž nejznámější je náměstí Svobody lemované domy nejrůznějších stavebních směrů, mezi nimiž vyčnívají
renesanční Schwanzův palác (zvaný též Dům pánů z Lipé), podstatně mladší
Kleinův palác s litinovými arkýři a
dům U Čtyř mamlasů s výrazným sloupovým průčelím. Že není trojúhelníkové náměstí v blízkosti památného pozdně gotického
kostela sv. Jakuba uzavřeno modernímu umění, dosvědčuje v blízkosti barokního morového sloupu nedávno umístěný
orloj, který však více než cokoliv jiného připomíná nábojnici nebo také mužské přirození. Jako památku na setkání s ním si můžete chytit a odnést kuličku, která vždy v 11 hodin sjede do jednoho ze čtyř otvorů.
Druhým významným prostranstvím je
Zelný trh, který se rozprostírá přímo pod Petrovem a v souladu s jeho jménem zde lze stále narazit na stánky nejrůznější prodejců. Ale nejen na ně. Milovník sochařského umění může obdivovat třeba proslulou
kašnu Parnas z konce 17. století, jíž dominuje zpodobnění jeskyně, ve které mýtický Hérakles má na obojku vládce podsvětí Kerbera a na které se tyčí alegorická socha Evropy stojící nad přemoženým drakem. Přestože také obvodová zástavba Zelňáku prošla v průběhu času přestavbami, v horní části se dochoval
tzv. Malý Špalíček, soudomí tvořené čtyřmi stavbami gotického a renesančního původu, které v sousedství Dietrichsteinského paláce (sídla
Moravského zemského muzea) nebo moderní obchodní budovy na severní straně náměstí působí velmi malebným dojmem. Chcete-li si nejen Zelňák prohlédnout z výšky, stačí zajít za roh a vystoupat na 63 metrovou věž
Staré radnice, přičemž ale není radno zapomenout zvednout ještě z ulice oči ku křivé fiále radničního gotického portálu – brněnský drak v průchodu by nemusel být rád.
 |
| Kašna Parnas |
Třetím z nejdůležitějších brněnských náměstí je to Moravské, které svojí úpravou navazuje na park Koliště vysazený na místě hradeb. Dříve tomuto prostranství v sousedství barokního
kostela sv. Tomáše a Místodržitelského paláce (
Moravská galerie) dominoval mohutný Německý dům, ten byl však na konci války zničen a po válce odstřelen. Náměstí je dnes v podstatě hlavně rušnou křižovatkou a prostranstvím pro kulturní akce. Další takovou důležitou křižovatkou je Mendelovo náměstí na Starém Brně, kde se rozkládá
areál Starobrněnského kláštera s gotickou bazilikou Nanebevzetí Panny Marie z režných cihel, který založila královna Eliška Rejčka, jež je tu také pohřbena. S klášterem je také spojeno jméno (a odtud také název náměstí) zakladatele genetiky Gregora Mendela, jenž tu má své muzeum.
Brno moderní
 |
| Pavilon A výstaviště (cesko.svetadily.cz) |
Ač by se dalo ve výčtu brněnských historických památek pokračovat (věděli jste, že třeba zdejší židovský hřbitov v Židenicích je největší na Moravě?), na Mendláku putování po nich zakončíme, neboť to, co proslavilo Brno ve světě, je moderní architektura. Vždyť do
výstavních a veletržních pavilonů v Pisárkách míří rok co rok tisíce návštěvníků za novinkami z nejrůznějších oblastí lidské činnosti, přičemž například pavilon A z roku 1928 (tehdejší Obchodně-průmyslový palác) odborníci řadí k nejvýznačnějším stavbám nejen českého funkcionalismu a konstruktivismu. A to přitom zničenému výstavišti po druhé světové válce hrozila definitivní likvidace…
Nejdůležitější stavbou moderního Brna však nejsou ani pavilony výstaviště, ani úzký, památkově chráněný funkcionalistický hotel Avion v centru, ani třeba zajímavá Jurkovičova vila v Žabovřeskách, do jejíž stavby se promítly prvky lidového jihomoravského stavitelství. Řeč nyní nemůže být o jiném domě než
vile Tugendhat, která stojí ve čtvrti Černá Pole a v roce 2001 byla zapsána na seznam kulturního dědictví
UNESCO. Třípodlažní vila architekta Miese van der Rohe je vystavěna ve svahu a z Černopolní ulice vlastně téměř nic nenasvědčuje, že jde o architektonickou funkcionalistickou perlu, přesto jde v některých detailech o nevšední dům i v současnosti. Konstrukční řešení domu (ocelový skelet, železobetonové stropy) bylo na přelomu 20. a 30. let unikátní, stejně tak technické zařízení, které například umožňuje spustit okna v hlavním obývacím prostoru do podlahy a dům tak propojit s rozlehlou zahradou, a obdivuhodný byl také architektův cit pro výběr materiálů do interiéru. Manželé Tugendhatovi, pro něž van der Rohe dům navrhl, si vily však příliš neužili – v roce 1938 emigrovali před nacismem do Švýcarska. Nyní rekonstruovaná budova bude již brzy opět přístupná veřejnosti.
 |
| Vila Tugendhat (unesco-czech.cz) |
Tady povídání o Brně přerušíme. Je toho ještě mnoho, co si zaslouží být vyřčeno, takže jihomoravské věnujeme ještě jeden článek…
Web: www.ticbrno.cz
Informační centrum: Radnická 2, Brno-střed
Jak tam autem: Po dálnici D1 z Prahy či Ostravy, od Břeclavi po D2, od Olomouce po R46 (a D1), od Svitav či Mikulova po silnici E461.
Jak tam vlakem: Brněnské vlakové nádraží je přímo v centru města a směřují na něj tratě od Olomouce, Přerova, České Třebové, Břeclavi, Prahy nebo Znojma. Spojení je tedy velmi dobré, navíc jsou vlaky součástí jihomoravského integrovaného systému.
P.S.: Není-li u fotek v článku uvedeno jinak, jejich autorem je autor tohoto blogu.
Komentáře
Okomentovat