Když se na konci 19. století začala Olomouc vzpouzet omezujícímu sevření pevnostních valů, odnesly to jako první městské brány. Dodnes se z tereziánských hradeb dochovala jediná – pojmenovaná po císařovně Marii Terezii.
Průhled branou k městu, resp. vodním kasárnám |
Avšak být tomu tak již dávno nemuselo, neboť po zrušení pevnosti hrozilo zbourání také jí. Tuto jedinečnou ukázku vojenské barokní architektury zachránil vídeňský architekt Camillo Sitte, který v roce 1894 navrhoval pro olomoucké radní regulační plán zástavby vojenských pozemků po zrušených hradbách. A právě Sitte navrhl přeložit komunikaci do města a u brány založit parkově upravené náměstíčko, kde mimo jiné až do druhé světové války stála monumentální židovská synagoga. Dnes je na jejím místě a také místě zrušeného lenino-stalinovského pomníku nevzhledné betonové parkoviště.
Stejně jako se proměnilo náměstí, se dodnes změnila i Terezská brána, která i po staletích slouží komunikačnímu významu. Ten jí vrátila úprava ve čtyřicátých letech minulého století, kdy byl branou proražen podélný průchod coby součást chodníků od okresního soudu k tržnici.
Poslední rekonstrukce se pak brána dočkala v roce 2009, kdy byla zbavena vlhkosti, její zdivo očištěno, průchody nově vymalovány, všechny prvky včetně bran či objeveného strážního topeniště řádně zrestaurovány a brána nově nasvícena.
Průhled na Palachovo náměstí |
Komentáře
Okomentovat