Když na jaře roku 1867 poškodila vichřice střechu gotického ambitu přiléhajícího k dómu sv. Václava, nikdo netušil, k jakému zajímavému objevu řádění živlu přispělo. Karel Biefel, arcibiskupský inženýr, který byl povolán k obhlídce škod, se po výstupu do poničeného podkroví nestačil divit.
„V prvním od schodův oblouku viděti tři okna románského slohu od sebe rozdělena dvěma překrásnými sloupci téhož slohu. Odtud počínaje do rohu, v němž stojí domácí děkanská kaple, jest takových oblouků asi deset a v nich po dvou románských oknech, rozdělených ale toliko po jednom sloupci přepěkném,“ popisoval tehdy Biefel nečekaný a senzační objev.
Už tehdy muselo být jasné, že gotický ambit po staletí ukrýval významnou památku, vlastně jednu z mála románských pamětihodností na území města. Co však dalo historikům, archeologům a dalším na další více než jedno staletí zabrat, byl názor, že jde o pozůstatky dávného paláce olomouckých údělných knížat. Vždyť co by to bylo za knížecí hrad bez knížecího paláce?!
 |
| Pravděpodobná podoba baziliky a biskupského paláce |
V současnosti již víme, že o Přemyslovský palác, jak jsou vzácné románské zdi se sdruženými okny ještě často v turistických materiálech označovány, nejde. A zde se již ponoříme hlouběji do historie – do 12. století.
Roku 1126 byl na olomoucký biskupský stolec uveden Jindřich Zdík, významný diplomat, politik a vzdělanec, prý snad syn kronikáře Kosmy. A byl to právě on, kdo nechal pro biskupský úřad, umístěný dosud na protějším Petrském návrší při kostele sv. Petra, dnes již neexistujícím) při dokončované bazilice sv. Václava (vysvěcené roku 1131) vystavět vrcholně románský palác, který ve své době patřil k nejkrásnějším stavbám v Evropě.
Trojkřídlá patrová budova z bílého měrotínského pískovce s vnitřním dvorem přiléhala k severní straně chrámu a v jejích prostorách našel sídlo a obydlí nejen biskup, ale i jím založená dvanáctičlenná kapitula, poradní orgán. Vchod se nacházel v místech, kde k někdejšímu paláci přiléhá kostel sv. Anny. V přímezí se patrně nacházel nedochovaný ambit a hospodářské místnosti, horní patro sloužilo pro obytné účely, přičemž biskupovi nejspíše patřila západní a kapitule východní část podlaží. Právě v horním patře můžeme dodnes v severní a západní stěně paláce obdivovat ornamentálními motivy zdobená sdružená románská okna. Jak je to možné?
 |
| Detail hlavice sloupu |
Jindřich Zdík v roce 1150 zemřel a kapitula se postupně rozešla do nově vybudovaných domů na Předhradí. Ke ztrátě obytné a sídelní funkce paláce přitom přispěly táhlé spory mezi knížaty a církevními představiteli a také požár roku 1204, po kterém dal biskup Robert vystavět v těsné blízkosti nový biskupský dům. Sál Zdíkova paláce pak využívala katedrální škola, po jejích žácích zůstaly v ostění oken a v kvádrech zdí četné ryté malůvky či nápisy.
Románská stavba přečkala až do poloviny 14. století, kdy započala její přestavba v gotickém slohu. V současnosti obdivovaná okna se zachovala jen díky nedbalosti tehdejších stavebníků, kteří je nezbořili a zastavěli do nové budovy s křížovou chodbou, ke které se později ještě „přilepily“ někdejší pozdně gotická kapitulní knihovna, dnes kaple sv. Jana Křtitele, a kostel sv. Anny, v němž byli až do roku 1916 voleni (arci)biskupové.
 |
Okna Zdíkova paláce v dnešní podobě
dómského komplexu |
Zdíkovo dílo tak zůstalo utajeno až do oné vichřice v roce 1867, resp. až do doby nedávné, kdy bylo definitivně potvrzeno, že jde o stavbu církevní, nikoliv světskou. Spojitost s knížecím palácem přitom vyvraceli někteří historici již v 60. letech minulého století, ale vzhledem k vládě jedné strany bylo vhodnější o církevním „původu“ paláce příliš nemluvit. V té době je areál bývalého Olomouckého hradu prohlášeno za národní kulturní památku, veřejnost si však může románská okna prohlédnout až v roce 1988, kdy je palác zpřístupněn.
Dnes je sezonně od května do konce září přístupný coby součást prohlídky Arcidiecézního muzea Olomouc, které sídlí v někdejším kapitulním děkanství v místech, kde možná stával onen hledaný přemyslovský palác. Po vystoupání k oknům si můžete přitom prohlédnout i model hypotetické podoby paláce a baziliky sv. Václava.
Komentáře
Okomentovat