Tvarůžky voní Hanou stovky let

Olomoucké tvarůžky. Někdo miluje jejich vůni a chuť, druhému nevoní a vyhýbá se jim. Hanáci si je opatrují jako svoje zlato a před časem je i Evropská unie po letech sporů zařadila k výrobkům, kterých si považuje.

Asi se již nedopátrá, kdy se tvarůžky (řada lidí říká též syrečky) na jídelníčku Hanáků objevily, podle první písemné zmínky se však ví, že to bylo před polovinou 15. století, protože už v pramenu z roku 1452 se o nich mluví jako o běžném jídle venkovského lidu. Nejpozději od konce 16. století se sýru také běžně říká tvarůžek, a jak se lze dopátrat na internetu, používal se i jako platidlo. „V roce 1601 se v Hradečné u Uničova kopala studna, studnařům se platil 1 zlatý za 1 sáh do hloubky a 2 kopy tvarůžků…“ můžeme se dočíst na stránkách loštické tvarůžkárny, která jako jediná dnes tvarůžky vyrábí a jako jediná může užívat označení Pravé olomoucké tvarůžky.

Přídomek „olomoucké“ se může zdát scestný, když se sýr vyrábí v Lošticích na Mohelnicku, kde mají tvarůžky také svoje muzeum. Ovšem má své historické opodstatnění – tvarůžky se dříve vyráběly podomácku na mnoha místech v okolí Olomouce, mezi lidem se jim říkalo selské. Výrobci ale část produkce vozili k prodeji na olomoucký trh, a tak tvarůžkům hlavně kupci ze vzdálenějších míst začali říkat podle místa, kde je zakoupili. A tento přídomek již hanáckému zlatu zůstal a ještě stále jej užívají i výrobci, kteří po válce museli opustit Moravu a usídlili se v Německu a Rakousku.

Ti také dlouhou dobu napadali žádost o zanesení značky Pravé olomoucké tvarůžky mezi chráněná zeměpisná označení Evropské unie pro regionální výrobky s tradičním původem. Evropská komise však žádosti po šesti letech v roce 2010 vyhověla a ty pravé tvarůžky se od té doby mohou vyrábět jen v Lošticích.

Ještě tu však zůstává jeden otazník – proč se výrobku říká tvarůžek, když jde vlastně o sýr? Na začátku známých bochánků s charakteristickým aroma byla potřeba konzervovat tvaroh, což lidé tehdy řešili jeho prosolením a nakládáním do různých láků. A tvaroh stojí na začátku i dnes, taktéž se prosolí a nechá se odležet. Pak se pomele, vytvaruje a nechá se sušit a následně zrát. Po čase pak míří do obchodů, nejen v klasické podobě, ale také v několika kořeněných variantách a také coby součást některých polotovarů. A na jídelní stoly mohou tvarůžky také přijít v rozličných podobách, v kuchařkách a na internetu můžeš najít stohy receptů na zpracování tvarůžků. Stále však zůstávají jejich charakteristiky – velmi nízký podíl tuku (dobré pro dietaře), vůně a pikantní chuť.

Sehnat tvarůžky v obchodech není nijak velký problém, ovšem takový automat na tvarůžky nebo tvarůžkovou cukrárnu, ty najdete opět jen na Hané. První Poštulkovy tvarůžkové moučníky byly v cukrárně v Lošticích vyrobeny v roce 2009, před nedávnem pak otevřela druhá cukrárna v centru Olomouce. Automat na tvarůžky najdete v olomouckém informačním centru na radnici. A tvarůžky mají i své muzeum, a to přímo v místě, kde vznikají - informace pro jeho návštěvu můžete načerpat na www.tvaruzky.cz.

(Tento článek je archivní nález, napsán byl již v roce 2010 pro časopis Remix, nyní pouze doplněn o poslední odstavec.)