Zatopená štěrkovna u Lhoty nad Moravou na samém okraji chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví je v létě oblíbeným místem vodních radovánek, kam se sjíždějí lidé z pořádného kusu Olomoucka a Litovelska. K hanáckému moři se dá ovšem vyrazit i jindy než během nejteplejšího období roku – jen to nebude za koupáním, ale za zajímavostmi v okolních obcích.
14 km / mapa / okres Olomouc
A není jich vůbec málo. Tak schválně. Říká vám něco jméno Jan Opletal? Nebo víte, co je to žudr? A kde najdete rajskou zahradu? Odpovědi na tyto otázky dají následující řádky, případně je nabídne třináctikilometrová procházka, která se dá jednoduše změnit na celodenní pohodový a hravý výlet. Stačí jen na jistých místech vzít za kliku…
Prvním z těch míst je centrum ekologických aktivit Sluňákov na kraji Horky nad Moravou, kde cesta začíná (a kam se dá bez problémů dostat olomouckými městskými autobusy). V půvabném nízkoenergetickém domě vám rádi poví, čím je Litovelské Pomoraví výjimečné, inspirují k lepšímu vztahu k matce přírodě a také se zde dá domluvit komentovaná prohlídka rozsáhlého areálu, který hlavní budovu obklopuje. Ale průvodce není nutný. Na putování po louce, kolem tůněk a rybníčků a dalších přírodních zákoutí, které před nedávnem doplnily rozličné drobné stavby, tzv. sedm bran k přírodě Litovelského Pomoraví, které mají podněcovat smyslové vnímání přírody, můžete vyrazit sami. A věřte, že i bez průvodce je podlehnout zkoušení a zkoumaní velmi jednoduché.
Mezi branami k Pomoraví je i zmiňovaná rajská zahrada, stavba ve tvaru lodi, v jejichž útrobách jsou prostory k meditaci, ale samozřejmě i záhonky, jak se na správnou zahradu sluší a patří. Loď je ze staveb v areálu nejviditelnější, je totiž nejblíže cesty, po níž za sledování červené turistické značky na chráněné území lužního lesa kolem meandrující Moravy vkročíme. Společníkem nám ovšem po většinu putování nebude přímo řeka Morava, nýbrž její rameno zvané Mlýnský potok, případně Malá voda, u rozcestí U tří mostů se do něj vlévá potok Cholinka. Na hlavní moravní tok na okamžik narazíme až za Hynkovem, to už v nohou budeme mít nějakých pět kilometrů lesem, kde bude cesta po lesní silnici v pohodě za každého počasí, a přes pole, kde po dešti jistě padne nějaký ten ostřejší výraz směrem k blátu. Ale i bláto k výletům patří…
Z Hynkova vede červená po hrázi na rozhraní lesa a polí. Zatímco se po pravé straně hráze klikatí a vlní Mlýnský potok a občas lze na kmenech postřehnout okusy od bobrů, po levé ruce se přibližují první domy Lhoty nad Moravou. Pokud se nenecháme vést červenou až k hlavní silnici a včas uhneme na pěšinu přes kraj pole, dojdeme k domu, který sice není nijak výjimečný svou šedivou podobou, ovšem pamětní deska na něm upozorňuje, že jde o rodný dům Jana Opletala. K domu to však není daleko ani z oné hlavní silnice, stačí z ní u dřevěné zvoničky sejít.
Opletal, absolvent litovelského gymnázia, studoval medicínu na Karlově univerzitě, když se zúčastnil v říjnu 1939 protinacistické demonstrace. Tam byl postřelen do břicha a na následky střelby později zemřel. Rozloučení s ním za účasti davů studentů přerostlo v další protest. Nato nechali nacisté zavřít české vysoké školy, zastřelit představitele studentů a další deportovat do koncentračních táborů. Opletal byl pohřben v nedalekém Nákle, kam naše cesta pokračuje. Ještě předtím si ale ověříme správný směr, pomocníkem nám bude „lidový“ rozcestník na návsi. Šipka Náklo City praví 350 mil, toho se ovšem není vůbec třeba lekat. Ve skutečnosti je to na náves Nákla jen půl třetího kilometru. A mimochodem již sledujeme zelenou značku.
Sotva opustíme zástavbu, už jsme na břehu hanáckého moře. Více než stohektarové a až 25 metrů hluboké jezero Náklo vzniklo díky/kvůli těžbě štěrkopísku, která zde stále probíhá. Ovšem kus jezera je už nějaký ten pátek vyhrazen pro koupání a nejrůznější další vodní radovánky, na vlastní nebezpečí. Dokonce se tu konalo i mistrovství republiky ve vodním lyžování a pravidelně zde poměřují své úlovky rybáři.
V dáli za rozlehlou hladinou lze zahlédnout věž litovelské radnice, před námi po cestě se pro změnu tyčí nákelský kostel sv. Jiří. Míříme přímo k němu, ovšem určitě se vyplatí zastavit se na návsi – v typické hanácké ulicovce se ze zástavby vymyká barokní fara, původně zámeček, který si tu vybudovali premonstráti z olomouckého kláštera Hradisko, a před hospodou stojí socha sv. Floriána. No a za hospodou už je na opevněné ostrožně onen kostel, jemuž dominuje původní renesanční věž zakončená atikou s cimbuřím. Kostel obklopuje areál někdejšího hřbitova, vstupuje se do něj branou z mořských korálů. Až se vydáme na poslední úsek cesty do Příkaz, musíme se za kostelem otočit – z dáli zkrátka vyniká ještě více.
Zbývá zhruba kilometr po zelené, lemovaný lipovým stromořadím, a už jsme mezi prvními příkazskými domy a po několika desítkách kroků i na hlavní ulici obce. Také Příkazy jsou typickou hanáckou ulicovkou, mezi ostatními vesnicemi však mají jisté unikum – najdete tu dvě stavení s dochovanými žudry. Žudr je část domu vystupující z jeho průčelí, ve spodním patře často byla předsíň, nahoře pak sýpka. Dříve to byl typický prvek hanáckých statků, dodnes se jich ale dochovalo minimum (kromě Příkaz třeba v Ústíně u Olomouce, Dřevohosticích u Bystřice pod Hostýnem, Brodku u Prostějova nebo v Rostěnicích a Lysovicích u Vyškova).
V zástavbě mezi domy se žudrem se pak ukrývá Hanácký skanzen, který představuje kompletní hanácký statek 19. století s obytnou a hospodářskou částí a stodolami, na něž navazují zahrady se starými ovocnými stromy. Nechybí hospodářská zvířata, také nejrůznější stroje a nářadí, v jedné ze stodol se v poslední době začaly dokonce promítat filmy. Další zajímavostí je vedle budov Záložny a školy moderní kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1926, jejíž autor architekt Gőttlicher se inspiroval podobou románských rotund.
A jsme na konci. Teď už zbývá jen dojít k vlakovému nádraží, kde je i autobusová zastávka a počkat, zda jako první přijede vlak či autobus, který nás zaveze domů. Anebo je tu varianta protáhnout si cestu dále po zelené do Skrbně a odtud je to již jen kousek ke Sluňákovu, kde jsme procházku započali.
Komentáře
Okomentovat