O Bruntálsku se říká, že je to drsný kraj. Účastníci sobotního Větrání se o tom na vlastní kůži přesvědčili. Živé zubaté žáby sice neviděli, ovšem krajinou se proháněl tak silný vítr, že trasu výletu odvál z původně zamýšlené Venušiny sopky na bližší Uhlířský vrch. Na atraktivnosti cesty to ale neubralo.
Historické centrum Bruntálu, výhled na město z lipové aleje směrem na Uhlířský vrch, parádní, leč dost větrný výhled na okolí od kostela Panny Marie Pomocné na jeho vrcholu, kdy šel kromě blízkých sopek parádně vidět v dáli také Praděd, tufové lomy, kde si snad každý vzal kamínek čediče na památku, anebo v závěru hospodo-kavárna, kde nikdo neobsluhoval.
Na prozkoumání a kochání toho tedy bylo i na „náhradní“ trase dost. A koneckonců, i díky silným poryvům po čase opět dostálo Větrání svému názvu. Věřím ale, že to osmička účastníků zvládla bez zdravotní újmy.
Hodnocení po příjezdu do Olomouce mluvila pozitivně. „Velmi dobrý výlet, lidé, se kterými nebyla nuda, a krásná příroda,“ shrnula Paulína Fusková, ze které po celou cestu doslova stříkala mladická energie, vítr nevítr.
Výstup na Uhlířský vrch, jednu z vyhaslých sopek Bruntálska, byl ale zajímavý ještě něčím. Jednak šlo o první Větrání, jehož trasa vedla celá Slezskem (dosud jsme se pohybovali až na některé krátké úseky výhradně na Moravě). Především ale počet fyzických osob, které se vydaly na některý z výletů pod hlavičkou Větrání, překročil stovku. Celkový počet účastníků všech devatenácti Větrání (včetně loňské úvodní komentované prohlídky Olomouce pro prváky z Univerzity Palackého) se zastavil těsně před 150.
Tuto cifru turistická série překoná, pokud bude přát počasí, v sobotu 28. listopadu, kdy Větrání zamíří nedaleko Olomouce a Prostějova, do údolí Romže. Podrobnosti budou zveřejněny během tohoto týdne, sraz účastníků v 9 hodin před hlavním nádražím v Olomouci je ovšem jistý.
Facebookovou událost příštího výletu najdete
zde.
Komentáře
Okomentovat