Za vyškovskými žudry

Kučerov, Lysovice, Rostěnice a Zvonovice. Pro někoho neznámé místní názvy, znalci a fanoušci lidové architektury si ovšem hned vybaví vesnice nedaleko Vyškova, které se mohou pochlubit usedlostmi s dochovanými žudry. Tyto přístavky před vchodem do domu dříve bývaly častou součástí hanáckých statků, ovšem dodnes se jich dochovalo jen malé množství. I když při návštěvě zmíněných obcí by člověk mohl nabýt jiného dojmu...

8 km / mapa / okres Vyškov

Na úvod si ale řekněme, k čemu takový žudr vlastně byl. Nebyl to žádný módní výstřelek původních německých obyvatel tohoto kraje, nýbrž šlo o funkční stavební prvek zemědělských usedlostí, stavěných z vepřovic a s doškovou střechou. V přízemí byla krytá předsíň, často s lavicemi k posezení, ať už při drobných ručních pracích nebo při debatách se sousedy, v patře pak byl prostor pro skladování obilí. Nutno ještě dodat, že žudry v okolí Vyškova se od těch v okolí Olomouce a Prostějova (dodnes dochovány například v Příkazích nebo Bílovicích) liší – jsou menší s polovalbovou střechou a vstup z návsi má většinou hřibovitý tvar.

Žudrové domy v Rostěnicích

Přestože měly žudry u zemědělských stavení svoji funkci, lze během několika málo okamžiků na internetu najít citované zmínky z kronik, kde se radují nad stržením těchto přístavků. A nejsou to kroniky z nedávné doby, jak by se mohlo zdát. Za všechny farní kronika z Lysovic z roku 1857, kterou ve své diplomové práci citovala Zdeňka Celá: „...zmizely nepěkné přístavky před vchody, zvané žudry, čímž se vsi dostalo neobyčejně přívětivého a pravidelného vzhledu.“

Naštěstí ale žudry nepadly všechny a ve čtyřech vsích zmíněných v úvodu jich stále můžeme několik obdivovat, některé vábí zraky novotou po nedávné rekonstrukci, jiné sice na opravu teprve čekají nebo v běhu času změnily svou podobu, ale přesto si říkají o pozornost turistovu. Lysovice, Rostěnice a Zvonovice jsou dokonce díky dochovaným žudrům prohlášeny za vesnické památkové zóny. Nutno ovšem dodat, že domy jsou v soukromém vlastnictví a obdivovat je tak můžeme pouze zvenčí, nebydlí-li v nich naši známí. I tak to stojí za to.

Náves s kaplí ve Zvonovicích

Výchozím místem tohoto putování za vyškovskými žudry budou Rostěnice, kam dojedeme z Vyškova autobusem (pokud máte raději výlety kolmo, pak samozřejmě autobus vypustíte a pojedete rovnou z Vyškova v sedle svého „šlapadla“). Rostěnickou náves zdobí tři rekonstruované žudry zářící svou bílou fasádou. A rekonstrukce to jistě nebyly jednoduché. Když se totiž podíváte na Mapy.cz a jejich panoramu, můžete si všimnout, že v záběru trojice domů se žudry je dosud jeden neopravený, s moderními dveřmi a trojdílnými okny. Naživo si ale můžete všimnout, že domům vrácený starobylý háv náleží, vždyť pocházejí prý až ze 17. století, což připomíná i vyrytý letopočet mezi větracími okénky v jednom ze štítů. Až se pokocháte domy a také jejich udržovanými předzahrádkami, můžete přejít k obecnímu domu, kde si lze prohlédnout expozici o historii obce a celého někdejšího německého jazykového ostrova.

Na protější straně návsi se pak dochoval ještě jeden dům se žudrem, nicméně proti proudu potoka se necháme zavést do sousedních Zvonovic, které ale s Rostěnicemi od roku 1960 tvoří jednu administrativní obec. Také na zvonovické návsi, jíž dominuje kaple sv. Bartoloměje, lze narazit na několik žudrů a také na domy, na nichž jsou stopy po ubouraných žudrech velmi dobře patrné. Zdejší žudry jsou drobnější, než jsme viděli předtím v Rostěnicích, také poněkud „sešlejší“, patina ovšem oku vůbec nevadí.

Lysovický žudr 

V putování budeme pokračovat směr Lysovice, od zvonovické kaple je to na jejich okraj dva kilometry po silnici, přičemž na kraji Zvonovic mineme rybník, u kterého se dá případně posedět na svačinu. V Lysovicích si hned řekne o pozornost žudrové stavení číslo 33, které při rekonstrukci dostalo nejen svítivě bílou fasádu, ale z ostatní zástavby se vymyká i rákosovou doškovou střechou, modře natřenou podezdívkou, a když přijdete blíž můžete si všimnout řady dalších detailů, například obloučkovitým vzorem v omítce, který prý býval pro zdejší žudrové domy také typický. V tomto případě na vás jednoduše dýchne historická atmosféra venkova, byť současná tvář domu nemá dlouhého trvání, nákladná rekonstrukce skončila před devíti lety. Další tři žudrové domy můžeme pak spatřit na protější straně udržované návsi a o kus dále je jeden žudr novodobý – stylizovaná autobusová zastávka.

Vstup do žudru v Kučerově

Z Lysovic to není po žluté značce daleko na území národní přírodní rezervace Větrníky, která chrání 28 hektarů stepních trávníků a křovin, ovšem naše cesta povede od poněkud smutně vyhlížejícího lysovického kostela Nejsvětějšího srdce Páně z roku 1923 mezi poli do zhruba dva kilometry vzdáleného Kučerova. Z cesty je pěkný výhled na obce a krajinu kolem, zvlášť pak v období před žněmi, kdy slunce z modré oblohy pere do zlatých lánů. Na samém okraji Kučerova zaujme budova někdejší obecné školy s vysokou střechou, dominantou je ovšem barokní kostel sv. Petra a Pavla, stojící na návrší na druhém konci obce. K němu dojdeme po dlouhé návsi, která se také může pochlubit památkově chráněným domem se žudrem. Jde o dům číslo 12, nedávno důkladně opravený, který se tu jako jediný v původní dispozici dochoval.

Nákladnou rekonstrukcí také před několika lety prošel zdejší kostel, který je posledním zastavením na našem putování. Nejstarší zdi svatostánku mají podle historiků pamatovat přelom 13. a 14. století, dvě lípy vysazené před kostelem zase jako stromy smíření upomínají na to, že do roku 1945 tu žili především němečtí obyvatelé. A u těchto lip putování po vyškovských žudrech zakončíme, zbývá jen sejít na náves a počkat na autobus zpět do Vyškova (anebo šlápnout do pedálů).