Výhledy z nedávno otevřené rozhledny Bukovka a z Městských skal u Šumperka si zpříjemnili Velký pátek účastníci dalšího z výletů Větrání. Podle ohlasů to byl jeden z nejlepších výletů vůbec, účastí se pak ve větracích tabulkách zařadil na dosavadní druhé místo – do terénu vyrazilo 34 turistů.
Na úvod je třeba podotknout, že stejně jako o týden dříve na Slunečné i tentokrát si větrací výprava užívala slunce nad hlavou, byť předpověď slibovala něco jiného. Předpovídat počasí v dubnu a orientovat se podle toho nejspíš nemá moc smysl.
Prvním záchytným bodem početné výpravy, který vyrazila z nádraží v Petrově nad Desnou, bylo rapotínské informační centrum, kde během několika okamžiků nebylo k hnutí a chudák obsluhující slečna s nohou v sádře měla co dělat, aby nápor ustála bez ztráty kytičky. Ustála, málem vyprodala zásobu turistických vizitek a výprava se konečně vydala do třistametrového převýšení k rozhledně, s malou zastávkou u někdejšího brlohu loupežníků – Skalní krčmy.
Na Bukovce, mimochodem Rozhledně roku 2016, bylo ten den živo. Byl svátek, bylo krásně, kromě větračů měly podobný plán desítky dalších lidí. Není divu, výhled na masiv Hrubého Jeseníku, okolních vrchů Hanušovické vrchoviny a obce v údolí řeky Desné byl vážně krásný. Mezi těmi, kteří toho dne vystoupali také k rozhledně, byla i paní z rapotínského obecního úřadu, kterou početná a v tom lomozu i dost výrazná výprava větračů zaujala – a tak se prý objeví fotka větračů v příštím vydání obecních novin. Vedle focení došlo u rozhledny i na košt zeleného piva Sternberger, které na vrchol vynesli větrací parťáci z KČT Šternberk.
Výstup k rozhledně na vrchol Přední Bukový ale byl teprve začátek, více než patnáctikilometrová trasa podle plánu pokračovala na Městské skály, další výrazný vrchol uzavírající údolí Desné s vyhlídkovým altánem mezi skalními roztodivnými skalními útvary. Na tuto část trasy si už ale všichni netroufli, někteří spěchali, jiní již byli výhledy nabaženi a zachtělo se jim relaxu u kafíčka, tak vyrazili pod skalami do Šumperka. Kdo se ale dalšího výstupu z údolí s vesnicí Rejchartice nezalekl, užil si o něco dobrodružnější cestu, než jakou nabídl výšlap k Bukovce, a to jak na skalnatém vrcholu, tak třeba přes popadané stromy při sestupu k městu. V Šumperku se pak rozdaly pamětní listy a jelo se domů.
Příští výlet Větrání nese název Cesta do ztraceného města a vyráží se na něj už v sobotu 22. dubna. Oním ztraceným městem je míněna nyní opět samostatná obec Město Libavá, kde si prohlédneme místní zajímavosti, cestou se zastavíme také na skále Malý Rabštýn nad údolím řeky Bystřice a u pozůstatku někdejší vsi Bělá. Plánovaná trasa měří třináct kilometrů, ovšem vzhledem k tomu, že z Libavé nejezdí spoje příliš často, je dost možné, že se trasa protáhne na kilometrů dvacet, kdy se po svých vrátíme zpět do Domašova. A záleží také na počasí… Propozice k cestě můžete nastudovat
zde.
Komentáře
Okomentovat