Jako poděkování Panně Marii za záchranu života nechal někdejší uničovský rychtář Jiří Gröschelsberger v Rudě na Rýmařovsku vybudovat chrám a křížovou cestu, pozoruhodné to poutní místo na kraji jesenických hor. Ruda byla tehdy významnou hornickou osadou, těžila se tu železná ruda, stříbro i zlato, ves patřila královskému městu Uničovu. Když jel jednou rychtář společně s jedním městským radním do rudského mlýna, splašili se jim koně a kočár se převrátil do rokle, snad prý ke známým Rešovským vodopádům na říčce Huntavě. Pokud přežijí, slíbili vybudovat kostel. Přežili.
A tak dnes do Rudy proudí turisté i účastníci náboženských poutí, jedni za výhledy, jiní za modlitbou. Krása barokního díla zakomponována do malebné kopcovité krajiny Nízkého Jeseníku oslovuje všechny. Není ale dosud jasné, kdo je autorem vzácné křížové cesty, která vede od rudského kostela Panny Marie Sněžné na Křížový vrch (589 m n. m.), který od sousoší Kalvárie v nadživotní velikosti skýtá krásný výhled na severní Hanou ohraničenou horskými svahy (pokud vám tedy zrovna přeje počasí).
Právě v případě Kalvárie se často zmiňuje
Severin Tischler, který na Rýmařovsku a Uničovsku také působil a jehož nejvýznamnějším dílem je Kalvárie nad Moravskou Třebovou. Co se týče zbylých zastavení, není to tak dávno, co odborníci přišli s tím, že nejpravděpodobnějším autorem je sochař Johann Kammereit, jenž se mimo jiné podílel na výzdobě olomouckého chrámu sv. Michala, moravskotřebovského farního kostela nebo šternberského augustiniánského kláštera.
Jisté je, že autor pojal křížovou cestu vskutku originálně. Z pískovce vytesal plastiky, jejichž dříky nesou detailně propracované reliéfy s výjevy ze závěru Kristova života v mělkém výklenku ve tvaru srdce, z nějž se k nebi tyčí kříž. Jednomu až přechází zrak při prohlížení jednotlivých děl – a to se potom před vámi ještě otevře ten parádní výhled...
Komentáře
Okomentovat