15 tipů na výlet, až epidemie poleví

Byť pohyb v přírodě zakázán v těchto dnech není, opatření zavedená v souvislosti s epidemií nového typu koronaviru dávají větším výletům s přáteli stopku. Kdo využívá takových cest jako dobíječku energie či pro útěk od všednodenních starostí, jistě se už nemůže dočkat, až omezení povolí, a v duchu hesla „kdo je připraven, není překvapen“ pomalu, ale jistě spřádá plány. Protože k této skupině také patřím a nedělá mi problém se podělit, nabízím hrst inspirace.

Nutno podotknout, že se záměrně více či méně vyhýbám profláklým a hojně navštěvovaným místům, jako jsou například Lednicko-valtický areál, Pálava nebo třeba hřebenovka mezi Pustevnami a Radhoštěm, protože tam se dá očekávat, že bude opravdu narváno a výlet sem by byl spíše k vzteku než potěše. A když potěcha, tak se vším všudy: pokud po cestě uvidíte otevřenou hospodu či restauraci, zastavte se na chvíli, provozovatelům se bude hodit každá koruna. A teď už pojďme na to – co odstavec, to tip na výlet, pořadí zcela náhodné.

Hardeggská vyhlídka. Začneme místem, které pravda bývá turisticky exponované, ale nemohu ho nezmínit, sám bych se sem vracel nejraději pořád. Kaňon Dyje v jediném moravském národním parku nabízí nespočet vyhlídek, jednou z těch nejkrásnějších je bezesporu Hardeggská, z níž je parádní výhled na rakouské městečko Hardegg. Cestu k vyhlídce můžete zvolit po silnici od Čížova, kde je k vidění i kus tzv. železné opony, anebo po hraně kaňonu od Vranova nad Dyjí. Fascinující příroda, výhledy, trocha adrenalinu a také třeba majestátní barokní zámek included. / mapa

Maják u Pálavy. Stejně jako v Podyjí bude po uvolnění omezení jistě plno lidí i na Pálavě. Nabízí se ale otázka, proč výlet sem nepojmout trochu jinak. Už jste například byli na rozhledně Maják na Přítlucké hoře? Stojí poblíž Zaječí, kde mimochodem mají pěkný kostel, z rozhledny máte Pálavské vrchy i Novomlýnské nádrže s okolím pod nimi jako na dlani, na druhé straně se pak vlní Modré hory. Od rozhledny tyčící se mezi vinicemi pak lze pokračovat podél Dyje do Lednice nebo podél dolní z nádrží do Pavlova, jehož jádro je vesnickou památkovou rezervací a na jehož okraji vyrostl unikátní archeopark. A nějakému vinnému sklípku se tu člověk těžko vyhne… / mapa

Bruntál. Další tip zavede na sever. O Bruntálu jste jistě slyšeli hromady nepěkných věcí, ze kterých si ovšem místní do jisté míry dělají srandu a třeba zubatou žábu si můžete pořídit jako zdejší suvenýr. Bruntál stojí za prohlídku! Barokní zámek na neobvyklém trojúhelníkovém půdorysu, úhledné náměstí, kostely, zbytky opevnění… A blízko města sopky. Třeba lomem uhlodaný Uhlířský vrch s poutním kostelem v sobě mísí kus duchovna s lidskou touhou po materiálních surovinách, k tomu Praděd na dohled, na blízké Venušině sopce pak k návštěvě láká její domnělý kráter, ve skutečnosti opět vyhloubený lidskou činností, ale to je vedlejší. A daleko to není na další sopku, Velký Roudný s rozhlednou, stačí jen obejít kousek přehrady Slezská Harta… anebo na vlak do Valšova. / mapa

Bukovka, andělé a Městské skály. Výhledy nejen na jesenické hory nabízí také třeba rozhledna Bukovka nad Rapotínem na Šumperku. Zamířit na ni můžete například od ruční papírny a krásného zámku ve Velkých Losinách, centra známých čarodějnických procesů, a pokračovat pak můžete přes Městské skály nabízející další krásné výhledy až do Šumperka. Cestou lze narazit na řadu soch, třeba v Rejcharticích u kostela se rozkládá Andělská louka, další sochy, zejména pohádkové, pak stojí v Čarovném lese před Šumperkem. A Šumperk, to je prý Malá Vídeň, tam leccos zajímavého také najdete – jen se běžte podívat třeba na hlavní náměstí, které je kvůli budově radnice poměrně těsné. / mapa

Boží hora a Venušiny misky. Celá řada pěkných, ale kvůli odlehlosti ne tolik navštěvovaných cílů se nabízí v Javornickém výběžku, nejznámější z nich jsou asi zámek Jánský Vrch přímo v Javorníku a Račí údolí s Tančírnou o kousíček dál. Příjemná je ale také procházka ze Žulové, kde stojí za pozornost zejména kostel vybudovaný z původního hradu, na Boží horu s novogotickou kaplí na vrcholu a parádním výhledem do okolí. Lesy pak lze pokračovat například do Vidnavy na hranicích s Polskem, městečko rozhodně stojí za prohlídku. Ještě než tam ale dojdeme, nesmíme zapomenout zastavit se u Venušiných misek, pověstmi opředených skalních prohlubní na Smolném vrchu, které prý byly obětními místy anebo vanami zdejších nadpřirozených obyvatel, Venušánků. / mapa

Porodní tábor, věznice a upálený děkan. Co bych to byl za rodáka, kdybych nezmínil Moravskou Třebovou. Na zajímavosti v městě samotném i jeho okolí jsem již několikrát upozorňoval, nicméně tentokrát to nebude o renesančních či hornických památkách. Po relativně klidných silničkách a cestách se totiž můžete, ať už pěšky nebo na kole, dostat přes Staré Město do Dětřichova, na jehož okraji připomíná památník a pamětní deska existenci druhoválečného porodního koncentračního tábora. Když budete pokračovat přes lesy a přes rekreantům zaslíbený Svojanov dále, dorazíte pod majestátní hrad Mírov s přísně střeženou věznicí. Cílem výletu může být Mohelnice, v městských sadech na jejím okraji pomníček připomíná upálení šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera během čarodějnických procesů. / mapa

Po zemské hranici. Na Hřebečsku zůstaneme i s dalším tipem. Spousta lidí stále tápe (a spoustě je to jedno, co si budeme nalhávat), kudy vede česko-moravská hranice okolo Svitav. Není přitom nic jednoduššího než na hranici vyrazit z centra města po naučné stezce Na pomezí Čech a Moravy a jít od jednoho hraničního kamene k druhému. Pravda, nejsou to žádná sochařská díla jako třeba u Jihlavy, vlastně jsou to docela obyčejné kameny s vyrytými písmeny, ale procházka pro relax a kousek poučení je to jako dělaná. Navíc se můžete zastavit u pramene řeky Svitavy či Památníku včelích matek v lese u svitavských rybníků. / mapa

Do dolů i na rozhledny. Pokud jsem u Moravské Třebové nechtěl upozorňovat na pozůstatky dřívějšího hornictví, u Oder si to neodpustím. Naučná stezka K Flascharovu dolu, zahrnutá do velkého projektu Krajina břidlice, v kopcovitém okolí města zavede ke starým břidlicovým dolům, jeden z nich, právě ten Flascharův, se má letos dokonce otevřít veřejnosti. Součástí je také geologická expozice a zastavení u různých přírodních zajímavostí. Nedaleko je pak možné přehlédnout kus Moravské brány z nové rozhledny u Veselí, která svou podobou odkazuje na strážní věž ve znaku města Odry. K další rozhledně dovede naučná stezka Stříbrný chodník vedoucí do místní části Pohoř, na její trase se lze také dozvědět leccos zajímavého o zdejší krajině. / mapa

Za Velkou Moravou. Naopak do historie naší země můžete nahlédnout v Archeoparku Mikulčice, tedy v archeologické lokalitě Valy, kde se před staletími rozkládalo jedno z nejvýznamnějších velkomoravských opevněných sídel. Postupně revitalizovaný areál si již nějakou dobu můžete prohlédnout nejen při procházce po stezkách mezi půdorysy objevených staveb, ale také z výšky, z vyhlídkové věže návštěvnického centra. Nedávno pak byla otevřena lávka přes Moravu na její slovenský břeh. Pokud to tedy situace dovolí, dá se dojít až k dochovanému velkomoravskému kostelíku sv. Margity Antiochijské u Kopčan. Po břehu Moravy se pak dá dojít až k Hodonínu. / mapa

Rokytenské slepence. Český Krumlov zná díky zápisu na seznam kulturního dědictví UNESCO snad každý. Byli jste ale někdy v Moravském Krumlově? Zdejší zámek byl dlouhá léta domovem Muchovy Slovanské epopeje, letos tu má být dílo znovu zpřístupněno. Což ale není jediný důvod, proč do tohoto městečka vyrazit. Tvář města totiž stejně jako v případě českého protějšku určuje řeka, v tomto případě Rokytná – a když stojíte u barokní kaple sv. Floriána nad městem, máte celé centrum obklopené klikatícím se tokem jako na dlani. Z Moravského Krumlova pak lze vyrazit podél Rokytné k Ivančicím a užívat si drsné krásy národní přírodní rezervace Krumlovsko-rokytenské slepence. / mapa

Nad hladinou přehrady. Ve stínu epidemie proběhla médii zpráva, že Chudobínská borovice, která se jako památka na někdejší ves tyčí nad hladinou Vírské přehrady, se stala Evropským stromem roku. Možná není úplně žádoucí, aby k ní nyní začaly proudit davy turistů, na druhou stranu okolí Bystřice nad Pernštejnem nabízí spoustu krásných míst. Což takhle vyrazit, ideálně na kole, z Víru po břehu přehrady a naučné stezce vodohospodářské stezce až k Vítochovu s fotogenickým kostelíkem sv. Michaela Archanděla, pak to vzít přes rozhlednu Karasín, jejíž štíhlá věž dominuje krajině, a skončit v Bystřici například v muzeu Veterán Tatra klubu nebo Centru Eden, které mimo jiné zahrnuje idylickou podobu horácké vesnice? / mapa

Okolo ValMezu. Na příjemnou, davy nepříliš rušenou, procházku lze vyrazit také třeba u Bystřičky na Vsetínsku. Stačí se z vlakové zastávky Brňov vydat po modré turistické značce, dlouho na sebe nenechá čekat výhled na Valašské Meziříčí. U osady Medůvka s větrným mlýnkem se vyplatí zajít si ke stejnojmenným skalám a následně před Malou Lhotou sejít ke kamenné, v době vzniku před více než sto lety jedinečné, hrázi přehrady Bystřička. Dalším cílem je Velká Lhota a zdejší dřevěný toleranční kostel, v němž působil i autor Broučků Jan Karafiát. Pokračování k hromadné dopravě domů se pak nabízí dvojí: buď nabrat směr Rožnov pod Radhoštěm, anebo přes Veselou o něco bližší Zašová. / mapa

Umělá ruina i větřák. Špacírštejn je umělá zřícenina hradu, kterou z kamenů z polí postavil poblíž Lipové na Drahanské vrchovině zdejší obyvatel Zdeněk Procházka a která jistě potěší nejedno dítě. Zároveň může posloužit jako jeden z bodů výletu touto částí prostějovského okresu. Z Lipové můžete přejít či přejet do nedalekého Jednova, který se může pochlubit pěkným kostelem a dochovaným větrným mlýnem, a poté sejít do tichého údolí potoka Bukovanka. Údolím projděte až do Malen – a to už jste na dohled vily vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterleho a Stražiska, kde lze obdivovat řadu romantických vil nebo kostelík Andělů Strážných, který na obec shlíží z kopce. / mapa

Od Anny ke Zdeničce. Na Kroměřížsko vede předposlední tip a vlastně jsem se o něm zčásti zmiňoval docela nedávno. Z Morkovic-Slížan, kde lze navštívit muzeum košíkářství nebo si prohlédnout dochovaný pranýř, trasa vede nejdříve mezi pole ke kapli sv. Anny, od níž je jako na dlani celé okolí Zborovic a Zdounek a masiv Chřibů na jedné straně a kus Vyškovska a Prostějovska lemovaný drahanskými vrcholky na straně druhé. Od kaple se dá polňačkou sejít ke Zborovicím a pak po zelené značce do Troubek, odkud vede pěšina k rozhledně Zdenička, která nabízí další variantu výhledu po okolí. Kolem gruntu Galatík lze pak zamířit do Zdounek, odkud odjíždějí vlaky na Kroměříž. / mapa

Osoblažka. Vlaky… Poslední tip bude vlakový, a sice vlakový úzkorozchodný. Spoustou zajímavých míst k návštěvě disponuje totiž také Osoblažský výběžek, jehož klikatou dopravní tepnou je úzkorozchodná trať z Třemešná do Osoblahy. Po ní v sezoně jezdí vlak tažený parní lokomotivou, ve spojení s krásnou krajinou kolem je jízda opravdu zážitek. A s čím cestu úzkým vlakem spojit? Například s výstupem na unikátní dvojrozhlednu Hraniční vrch, procházkou k Liptaňskému bludnému balvanu nebo návštěvou zámku ve Slezských Rudolticích. / mapa

Bonusový tip: Sledujte stránku Větrání, jakmile to bude možné, někam vyrazíme…