Z dubnových kroků...

Zvláštní týdny máme za sebou, kdy člověk musel ven, protože se plnou silou rozpučelo jaro, zároveň ale příliš ven nesměl, protože v okolí číhá dosud nepříliš probádaný virus. Přiznejte se, kdo jste se opravdu drželi zkrátka a nepoznávali alespoň dosud neobjevená místa v okolí svého bydliště! Já v dubnu vyzval i k virtuálnímu Větrání, samozřejmě s rouškou v pohotovosti... A protože těch procházek bylo v dubnu více a nejen mezi poli okolo Olomouce, vybral jsem deset fotek jako malé ohlédnutí...

U Vyškova se vyplatí sjet z dálnice. Jeden z důvodů: v historicky cenném areálu v Pustiměři
stojí kostel sv. Benedikta, kaple sv. Anny a pozůstatky stařičké rotundy
– ty se už ale nevešly do záběru.

Tuto fotku už jste na webu viděli. Ale je z dubna. Poutní chrám v Dubu nad Moravou
jako výzdoba kapličky v samotě Svárov u Hrdibořických rybníků.

Jeden z nejvyšších vrchů Hřebečska Hušák sice nenabízí z vrcholu žádný výhled,
ale je to tu divoké...

... s výhledem z Kašparovce nad Slatinicemi se to nedá vůbec srovnat.
V pozadí Šternberk a Nízký Jeseník.

Další výhled, tentokrát z polní cesty.
V údolí před námi Dzbel, kaple je zasvěcená sv. Anně, ale říká se jí také Kundova. 

Když jsme byli na Staré Vodě poprvé, kvůli ledu jsme se ke Královské studánce nedostali.
Až nyní s jarem...

Poslední dřevěný kostel v oblasti Oderských vrchů stojí v Lipné spadající pod město Potštát.
Zasvěcen je sv. Janu Křtiteli. 

Dominantou řady obcí na Hřebečsku jsou zvonice, kterým byla v poslední době věnována péče
a byly zrekonstruovány pro další generace. Tato stojí v Radkově.

Pěkné výletní místo je pramen U dvou Janů u Maletína s reliéfem skřítka ve skále.
Stačí vyjít ze Starého Maletína po zelené značce,
která provede mezi zdejšími bývalými pískovcovými lomy.

Končíme na hřbitově. V Medlově u Uničova, i s výhledem na obec.