Ať už ze silnice nebo z kolejí, Staré Vsi nedaleko Přerova si nelze nevšimnout. Pozornost v kopci zvedajícím se z hanácké roviny upoutá štíhlá věž tamního kostela a nad ní se tyčící vysílač. Co však z dopravních tepen ze vzdálenosti několika kilometrů zůstane ukryto, je zachovalá zástavba ve středu obce a Svatá studánka ve stínu lesa zvaného Dubina. A to není jediný důvod, proč se ve Staré Vsi zastavit na procházku, klidně s malými dětmi...
4,5+ km / mapa / okres Přerov / vhodné pro děti
Stará Ves se rozkládá při hlavní silnici z Přerova do Holešova, ve svahu Holého kopce, jehož dominantou je dřívější televizní věž, vystavěná do výšky 46 metrů na počátku šedesátých let, v současnosti již využívaná k šíření jiného než televizního signálu. Dominantou samotné obce je pak novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který na konci 19. století nahradil původní, místním už nevyhovující středověký kostelík. Nový kostel navrhl arcibiskupský architekt a restaurátor Gustav Meretta (původně v podobě velké trojlodní baziliky!), který si na stavbě měl prověřovat postupy využívané později při přestavbě
olomouckého dómu. Svatostánek, jehož věž se tyčí do výšky 60 metrů, byl posvěcen arcibiskupem Fürstenbergem v roce 1882 a na přelomu 20. a 21. století se mu dostalo zapsání mezi kulturní památky ČR. Jen o něco málo později se památkou stala i sousední přízemní fara, jejíž podoba nese prvky secesní architektury.
Oba církevní objekty ve Staré Vsi ale byly památkově chráněny již o něco dříve, a sice coby součástí vesnické památkové zóny. Tou bylo jádro obce s dobře dochovanou typickou strukturou původní zástavby s kostelem ve vyvýšené poloze prohlášeno v roce 1995. Řada gruntů lemující hlavní ulici sice již dostala modernější podobu, avšak zejména ve středu vsi se vyplatí pozornost soustředit nejen na kostel a faru. Za pohled jistě stojí i budova školy, před níž je památník rodáků, kteří zahynuli ve světových válkách, a také několik domů, jejichž průčelí prozrazují péči a zájem současných majitelů a obyvatel o historické kvality.
Starou Vsí prochází modrá turistická značka, po které nedá příliš námahy vystoupat dobýt vrchol Holého kopce. Od kostela je to k vrcholovému rozcestníku jen něco málo přes kilometr pohodového stoupání po zpevněné cestě, kterou tu kdysi vybudovali stavitelé televizního vysílače. I přes nenáročnost a nepříliš vysokou nadmořskou výšku se při výstupu postupně otevře parádní výhled na Hanou, respektive rovinu Hornomoravského úvalu, od Otrokovic a Tlumačova přes Kroměříž a Chropyni až téměř k Přerovu, samozřejmě nemůže chybět orámování Chřiby nebo svahy Drahanské vrchoviny. Z vrcholu je pak možné se rozhlédnout i východním směrem, přičemž o největší díl pozornosti si řekne, bohužel kůrovcem a těžbou výrazně oholená, hradba Hostýnských vrchů s nepřehlédnutelnou svatohostýnskou bazilikou.
Kousek pod vysílačem, u nějž je možné chvíli posedět a kochat se výhledem do krajiny, je rozcestí, ze kterého se modrá značka stáčí ke Karlovicím, také se lze po neznačené cestě po okraji lesa vrátit ke Staré Vsi. V obou případech bychom ale minuli Svatou studánku, která se v lese zvaném Dubina ukrývá. Možná to není úplně legální cesta, minimálně v mapě není vyznačená, ale od rozcestí vede ještě jedna, méně nápadná trasa podél pole, která se však záhy změní v regulérní lesní cestu. A ke studánce to po ní není vůbec daleko.
Zdejší "svaté" vodě je připisována zázračná moc, přičemž existuje několik pověstí, které ji mají dosvědčovat. Traduje se například, že za třicetileté války pramen zachránil život zraněnému vojákovi, jiná pověst zase praví, že sem kdysi přišla matka s těžce nemocným dítětem, vodou ze studánky ho omyla a nemoc byla po pár hodinách pryč. Ať už to bylo jakkoliv, s prosbou o uzdravení sem později přicházeli lidé z širokého okolí a mohutný habr u studánky ozdobil obraz Panny Marie. Poutní místo si přitom dlouho uchovávalo přírodní podobu, až v roce 1873 byla studánka z iniciativy tehdejšího staroveského faráře Antonína Kotoučka vyzděna a vyrostla u ní kaple zasvěcená Panně Marii. V běhu času sem zamířilo spoustu poutníků i výletníků, také ale zlodějů, kterým nic není svaté, a studánka měla i namále. To když se rozhodli představitelé sousedního Kostelce u Holešova, že pramen využijí jako zdroj vody pro svou obec a bez povolení začali budovat vodovod a do oblasti zakázali vstup, i přes protesty staroveských obyvatel. Nakonec ale poutní místo, které je dnes také památkově chráněno, tuto zkoušku ustálo, a dokonce se stalo kulisou pro jednu z větších regionálních církevních akcí, které byly jakýmsi předznamenáním politických změn v roce 1989. A byť třeba lavičky kolem studánky dávno nejsou v nejlepší kondici, můžete se tu i v současnosti osvěžit a odpočinout si.
Lesními cestami pak lze dojít do zmíněného Kostelce a zpět do Staré Vsi, pokud jste na výlet vyrazili autem a potřebujete se k němu do obce vrátit. V případě takového kolečka, které bez potíží zvládnou i předškoláci a dobře se dá projet i s kočárkem, našlapete kolem 4,5 kilometru. Pokud ale nejste autem limitováni, můžete výlet protáhnout na celý den s využitím modré značky – z autobusové zastávky v Dřevohosticích na vlak v Břestu je to 17 kilometrů, plus tedy drobná zacházka ke studánce. Protože tu by prostě bylo škoda vynechat, zvlášť pokud voda z ní opravdu uzdravuje.
Komentáře
Okomentovat