Většina vesničky Vříšť sice leží bokem silnice z Nového Města na Moravě do Sněžného (kterého je součástí), avšak přehlédnout tuto osadu jednoduše nejde. Důvodem je jednak Tradiční hostinec stojící přímo u silnice, kde se můžete zastavit na občerstvení na svých cestách, ale především protější Panský dům, vůbec nejvýznamnější stavba v okolí. Původně snad mělo jít o středověkou tvrz, první zmínky ze 16. století nicméně stavbu spojují s místní sklářskou hutí, která vyráběla ušlechtilé sklo a mimo jiné z ní pochází tzv. pernštejnský vítací pohár se znakem Vratislava z Pernštejna a jeho manželky, který je součástí sbírek na hradě Buchlově. Postupem času ale přišel úpadek, pronájmy, také se tu měl skladovat střelný prach, až se statek v 18. století stal sídlem šichtmistrovského a báňského úřadu novoměstského panství. Později získal takřka zámeckou podobu a sloužil jako penzion pro vysloužilé úředníky, vedle úředníků se ale může pochlubit pobytem básníka Petra Křičky, který tu překládal Tolstého román Anna Karenina. V současnosti je Panský dům po nedávné celkové rekonstrukci a slouží jako rodinná farma Sedmikráska, kde to voní bylinkami, ale také se tu můžete ubytovat. Za pozornost jistě stojí i více než 250 let starý památný javor klen před domem. V titulku tohoto příspěvku se nicméně zmiňuji o kapli a stejně tak na Mapy.cz si můžete všimnout v sousedství Panského domu menšího objektu označeného jako kaple. O kapli prý ale nejde, ostatně když si stavbu s vížkou na vlastní oči prohlédnete, zaujme vás, že má v obou svých kratších stranách vchody, tedy i v místě, kde by sakrální stavba měla oltář. Trochu mi to vrtalo hlavou, až jsem našel článek ve Žďárském deníku pojednávající o rekonstrukci stavby – a hle, o vysvěcení objektu prý nelze nalézt v archivních dokumentech žádných zpráv, takže nejspíše nejde o církevní stavbu. Ač bez zvonu a s dvouramenným křížem na špici, jde o zvonici spojenou z praktických důvodů se skladištěm materiálu a vybavení místních hasičů – tak o ní píše J. F. Svoboda v knize Zvoničky na moravském Horácku z 30. let minulého století. Zmínku o vříšťské, kadovské a radňovické zvonici přitom doprovází poznámkou, že jde o "stavby, které nenalezly ještě svého pravého tvaru, takže jsou bez zvláštní rázovitosti nebo malebnosti." S tím bych i trochu polemizoval, protože tato nekaple ve stínu stromů, zvlášť poté, co ji při rekonstrukci Panského domu také opravili, oko potěší. Přece jen oproti panu Svobodovi žijeme v trochu jiné době, že?
Komentáře
Okomentovat