Oblíbeným výletním místem blízko olomouckého Svatého Kopečku jsou pozůstatky středověkého kláštera kartuziánů na návrší nad vsí Dolany. Není divu, když od poutní baziliky je to sem příjemná zhruba hodinová procházka lesem. Poloviční čas stráví na cestě ten, kdo vyjde ze středu Dolan, kterému vévodí barokní kostel sv. Matouše s farou, při stoupání do kopce navíc výletníka či poutníka provázejí zastavení nové křížové cesty, k jejímuž požehnání došlo o vloni o Velikonocích. Vznik cesty iniciovaly místní rodiny v době, kdy opatření proti epidemii covidu-19 neumožňovala opustit území obce, keramické reliéfy pro jednotlivá zastavení vyrobili, jak prozrazuje tabulka na začátku cesty, děti z dolanské farnosti a žáci zdejší pobočky Základní umělecké školy M. Stibora. Poslední kříže stojí již v těsné blízkosti pozůstatků zdí kláštera zvaného Vallis Josaphat, podle biblického údolí soudu. Ruiny z velké části odkryl archeologický výzkum v letech 1962–1975, některé zdi jsou odhalené až do výšky dvou metrů a odkryté jsou i některé dochované kamenické detaily či klenby sklepení. Srdcem kláštera byl kostel Panny Marie, k němu přiléhal ambit, z nějž byly přístupné cely mnichů – i návštěvník laik, který se bude pozorně dívat, něco z podoby kláštera odtuší. Zajímavá ale je i krátká historie tohoto místa. Kartuziáni sem přišli z hospodářsky neprosperujícího konventu v Tržku u Litomyšle, který založil roku 1378 tamní biskup Albert ze Šternberka. Dolany byly jedním ze statků, které kartuziáni dostali ke své obživě, i další darované vsi byly blízko Olomouce. Brzy tedy začali vyjednávat o přesunu a zhruba po deseti letech z Tržku část mnichů odchází do Dolan, kde vzniká nový klášter za podpory Petra ze Šternberka i markraběte Jošta, který byl i při položení základního kamene klášterního kostela Panny Marie. Klášter se podle odborníků ale nejspíš nepodařilo dokončit, když do jeho rozvoje a činnosti (mj. převor Štěpán Schram byl velkým oponentem Jana Husa) vstoupily husitské války. Počátkem roku 1425 klášter i pro jeho polohu obsadili husité a začali odtud podnikat výjezdy po Olomoucku. Mniši našli bezpečí v Olomouci, avšak doufali, že až se války přeženou, že se do svého dolanského domu budou moci vrátit. K tomu však již nedošlo. Olomoučtí měšťané se totiž obávali, že se klášter i v budoucnu stane opěrným bodem nepřátel, a tak jej vykoupili a rozbořili. A kartuziáni si vybudovali nový klášter s kostelem přímo v Olomouci na Předhradí, v místech, kde dnes stojí tzv. Hanácká kasárna, zrušen byl za josefinských reforem. Na výšině nad Dolany v místě zaniklé kartouzy od roku 1716 stála barokní kaple, později byla stržena. A když se vrátíme ještě k původnímu konventu v Tržku, jeho opuštěné budovy byly také za husitských válech pobořeny a do současnosti klášter připomíná jen místní pojmenování lokality Na kartouzách.
Komentáře
Okomentovat