Moravská krajina je poseta nespočtem drobných památek, zejména křížů, na události minulé tak dávno, že se již mnohdy nedá spolehlivě určit, k čemu se se jejich zbudování či vztyčení váže. Různé dohady se vedou snad všude, ne ke všem se z generace na generaci předává pověst jako v případě smírčího kříže v olomouckých Topolanech. Však jen si vzpomeňte naše nedávné putování Litovelskem, kdy jsme při cestách narazili na čtyři smírčí kříže, ale už se nedopátrali jejich původu/důvodu. Zajímavé a tajemné kříže najdete také třeba na mém rodném Hřebečsku, kde sice byla regionální paměť vysídlením původního obyvatelstva po druhé světové válce narušena, ale minimálně ke třem, které jsem vybral, lze něco málo najít.
Na fotce výše vidíte kříž, který najdete u Svitav, při silnici z Lačnova do Opatovce. Někdy se označuje jako cyrilometodějský kříž, který má připomínat, že právě zde se soluňští bratři zastavili a vykonávali zde pobožnost pro místní lid. Za jejich života a působení se tu ale rozléhal hluboký pohraniční les a do kolonizace kraje bylo ještě daleko, takže je nejspíš všechno jinak. Podle zápisu původních německých obyvatel v kronice Moravského Lačnova, kteří zde žili do roku 1946, je však tento kříž smírčí a má upomínat na ubití syna sedláka Josefa Hainische z Hradce nad Svitavou dvěma pacholky z Lačnova, ke kterému mělo dojít v roce 1618 poblíž současného umístění kříže. I toto je ale pouze spekulace. Nicméně pokud se sem vydáte na výlet, najdete o kousek blíže Opatovci starý hraniční kámen vyznačují zemskou hranici mezi Moravou a Čechami, respektive panstvím svitavským a litomyšlským, a v Opatovci mají pěkný kostelík a také se tu rozkládá několik rybníků, jak jsme se přesvědčili na jednom z dřívějších Větrání. Blízko je také Památník včelích matek, ovšem dostat se od lačnovského kříže k památníku asi nějakou dobu nebude kvůli stavbě dálnice úplně snadné.
Za druhým křížem se vypravíme za Moravskou Třebovou, najdete jej v serpentině silnice z Borušova do Svojanova a Maletína. Říká se mu Formanský a jak se lze dočíst přímo na místě na informační tabuli, měl by připomínat nešťastnou událost, kdy se jednomu vozkovi na již zaniklé cestě ze Svojanova do Žipotína splašili koně a jeho povoz se náhle začal řítit z kopce. Snažil se jej nějak zastavit nebo přibrzdit, až pod kolo vhodil bochník chleba. Vůz sice možná zastavil, ale použít k tomu chléb, tělo Kristovo? Stihl ho prý krutý trest – propadl se do země! Tolik praví zaznamenaná pověst, ale prý to také může být připomínka vraždy nějakého formana, ke které někde ve zdejších lesích mělo dojít. Co se tedy událo, těžko říci, stejně tak kde přesně. Kříž totiž nestojí na svém původním místě, do serpentiny byl umístěn při budování nové silnice lesem v roce 1922. Jednoduché vyobrazení vozu i lidské postavy nicméně napovídá mnohému. Mimochodem nedaleko Svojanova lze nalézt ještě další kříž, zvaný Cikánský, u něj jsem ale ještě nebyl, tak o něm až někdy příště. A když se ze Svojanova vydáte k Maletínu, můžete se vydat na kolečko po zdejších pískovcových lomech, které v minulosti vydaly materiál na nejedno barokní i pozdější dílo. Tudy se sice bude v budoucnu stavět také výše zmíněná dálnice, ale na procházky je ještě dost času...
Na svém místě velmi pravděpodobně nestojí ani poslední z křížů, ke kterému se nyní podíváme. Opírá se o dům u přechodu přes hlavní silnici z Moravské Třebové do Letovic v obci Březina a díky jeho velikosti (má přes 1,2 metru na výšku od země) nelze ani z auta přehlédnout. Na co upomíná, je ale záhadou. V katalogu Národního památkového ústavu je uveden jako cyrilometodějský; podobně jako výše zmíněný kříž u Svitav. Původní němečtí obyvatelé ho ale nazývali Švédský a měl být vztyčen na památku švédských vojáků padlých zde v době třicetileté války. Podle dalších teorií může jít o náhrobek z nějakého již neznámého hrobu nebo smírčí kříž, jehož tvůrce-zločinec by ale musel být šikovný kameník, anebo dokonce prý mohlo jít o ukazatel cesty. Možností je dost, žádná zatím nebyla prokázána a kdo ví, jestli někdy bude. Nicméně v Březině případně nevynechejte za rohem kapli sv. Rocha a Šebestiána, projděte se k zatopenému lomu u bývalého dolu Anna, a můžete zavítat i do sousedního Šnekova, který pod Březinu spadá – vaše oko potěší řada udržovaných, mnohdy roubených stavení.
Komentáře
Okomentovat