Nejstarší budova Fakultní nemocnice Olomouc (nepočítáme-li
fort Tabulový vrch z 1. poloviny 19. století, který ale nemocnice využívá teprve od roku 2009) ustoupí již brzy novostavbě, která bude budována podle požadavků moderního zdravotnického zařízení. Franz Josef, jak se stařičkému pavilonu přezdívá, slouží nemocnici již přes 125 let a patří k několika málo dochovaným historickým objektům někdejšího města Nová Ulice, současným potřebám již ale nevyhovuje a jeho demolice je potřebná k dalšímu rozvoji nemocnice. Nabízím vám pár fotek z mého archivu a "téměř stručný" pohled nejen do historie této budovy.
S péčí o nemocné je v Olomouci spojeno hned několik míst. Nejstarší a nejdéle fungující špitál, sv. Ducha, vznikl už v polovině 13. století v době založení města. Stával v místech dnešního Muzea umění v Denisově ulici, ostatně jeden z reliéfů v průčelí současné budovy to připomíná, stejně jako další etapu, kdy částečně sloužil i jako vojenská nemocnice. Ve městě a jeho předměstích fungovalo v běhu času i několik dalších špitálů. Za vlády Josefa II. byly nahrazeny nemocnicí a zaopatřovacím ústavem pro chudé nemocné, rodičky a nalezence, které našly sídlo ve zrušeném minoritském klášteře s kostelem sv. Jakuba, které stály v místě dnešních budov Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Křížkovského ulici. Šlo původně o městskou instituci pod správou magistrátu, v polovině 19. století pak byla prohlášena za státní a veřejnou.
Nutno v této souvislosti také zmínit, že v době zřízení nemocnice se v Olomouci vzdělávali lékaři a porodní báby, medicínsko-chirurgické studium na univerzitě, tehdy ponížené na lyceum s omezenými promočními právy, bylo otevřeno v roce 1782 s praktickou výukou ve špitále sv. Joba a Lazara fungujícím v sousedství
konviktu, v místě dnešní vily Primavesi. A když jsme u konviktu – v jeho prostorách našla nakrátko sídlo vojenská nemocnice, původně umístěná ve špitálu sv. Ducha a následně v roce 1802 přesunutá do komplexu
kláštera Hradisko, kde sídlí dosud.
Ale zpět k nemocnici na hradbách při dnešní Křížkovského ulici. Od roku 1862 nesla oficiální název Moravské zemské všeobecné ústavy v Olomouci, což ale pro pacienty, kterých stále přibývalo, nebylo tak důležité jako to, jestli se jim zde dostane pomoci. A to se postupem času ukázalo jako problém, omezené prostory ke konci 19. století již nepostačovaly a lze najít například údaj, že v roce 1893 bylo více než 400 pacientů odmítnuto z kapacitních důvodů. V tomto roce již ale bylo jasné, že se bude stavět nemocnice nová. O výstavbě souboru nových pavilonů na Tabulovém vrchu v katastru tehdy samostatné Nové Ulice rozhodl moravský zemský sněm už v dubnu 1892 – jak upozorňuje ve vestibulu deska s latinským nápisem „Za vládnoucího císaře Františka Josefa I. přikázal zemský sněm Markrabství moravského dekretem usneseným dne 1. dubna 1892 vystavět tuto budovu k ulehčení chorým“. Samotná stavba nové nemocnice začala v červnu 1894 a do dvou let bylo s hlavní budovou hotovo. V srpnu 1896 byl Franz Josef předán ředitelství, v září se stěhovali pacienti ze staré nemocnice a 16. listopadu 1896 byla nová nemocnice vysvěcena.
Zpočátku měla 268 lůžek, z toho 105 pro internu, 95 pro chirurgii, 56 pro oční a 12 pro pacienty s infekčními nemocemi. Již brzy ale přibývaly další prostory. V roce 1899 získala vlastní pavilon gynekologie a porodnice, v roce 1904 byl dokončen oční pavilon, obě tyto stavby stojí v blízkosti Franze Josefa i modernějších objektů nemocnice dosud. Na rozdíl od pavilonu plicních chorob s dřevěnými pavlačemi, který byl nad oční klinikou otevřen v roce 1924. Postupně pak přibývaly další objekty pro specializující se pracoviště, stejně tak v areálu vyrostly Teoretické ústavy, kde v současnosti sídlí Lékařská fakulta a Fakulta zdravotnických věd Univerzity Palackého coby pokračovatelky výše zmíněného medicínsko-chirurgického studia.
Rozšiřoval a adaptoval se pro nové potřeby postupně i samotný Franz Josef, například v 70. letech byly přistavěny a vybaveny prostory pro nové operační sály. Po roce 1989 ovšem začala hlavní budova ztrácet na svém významu. Postupně byl realizován projekt modernizace a dostavby fakultní nemocnice a vedle jiných investic byl v roce 2005 otevřen moderní chirurgický komplex zvaný jako modrá kostka, který se stal novým srdcem a vstupní branou areálu. Na zdejší urgentní příjem míří akutní pacienti z celé střední Moravy, přesunula se sem většina chirurgických oborů, centrální operační sály nebo pracoviště intenzivní a resuscitační péče.
S nejstarší budovou se ale v rozvoji nemocnice stále počítalo a v roce 2009 vznikl projekt na její přestavbu, při níž by mimo jiné došlo k propojení s chirurgickým komplexem. Ambiciózní projekt, který je k nahlédnutí
zde, spojoval původní historickou podobu Franze Josefa s moderní adaptací a dostavbou, začaly se podnikat i první kroky jako vystěhovávání zasídlených pracovišť, ovšem k realizaci nakonec nedojde. V roce 2020 představilo vedení nemocnice
vizi rozvoje areálu na následujících třicet let, jejíž prvky jsou již nyní postupně realizovány. Zásadní investicí je přitom výstavba "nového Franze Josefa", která již brzy začne demolicí toho starého. Do novostavby se po dokončení má nastěhovat neurologie, neurochirurgie, ortopedie a traumatologie, také se sem rozšíří urgentní příjem nebo radiologie a vzniknou zde nové operační sály.
P.S.: Před nejstarší nemocniční budovou stál ještě nedávno mohutný 28 metrů vysoký buk lesní, v evidenci označovaný "u staré vrátnice", starý asi 250 let. V roce 2001 byl prohlášen za památný, tato ochrana trvala do roku 2020, kdy byl zjištěn závažný defekt kmene a navrženo zrušení ochrany a skácení stromu.
Komentáře
Okomentovat