Kanceláře obecního úřadu, knihovna s čítárnou, také kulturní sál mají v blízké buducnosti sloužit veřejnosti v momentálně rekonstruovaném zámku v Přílepích u Holešova. Po dlouhých letech chátrání tak někdejší sídlo Seilernů, kterým patřil například i zámek Lešná ve zlínské zoo nebo zámek Milotice u Kyjova, získává v majetku malé obce na úpatí Hostýnských vrchů a aktivitou jejího vedení i občanů důstojnou podobu a využití.
Ne však že by ho přílepský zámek neměl v minulosti. Zatímco spoustu venkovských šlechtických sídel po druhé světové válce začala "opečovávat" zemědělská družstva, zámkem v Přílepích se rozléhal dětský pláč. Adaptované prostory zámku totiž po krátkém poválečném využití pro kulturní účely, ozdravovnu či ubytování učňů začaly v roce 1955 sloužit jako porodnice pro tehdejší holešovský okres, později provoz zdejšího gynekologicko-porodnického oddělení zajišťovala kroměřížská nemocnice. První miminko se na zámku narodilo 14. února 1955, a než byla porodnice v roce 1984 zrušena (někde se uvádí kvůli snižující se porodnosti, jinde kvůli vzrůstajícím požadavkům na vybavení), přišlo tu na svět téměř 21 tisíc dětí, mezi nimi například fotbalový reprezentant Zdeněk Grygera. Jako začínající lékař tu pro změnu působil Ladislav Pilka, který se později stal průkopníkem umělého oplodnění.
Po uzavření porodnice na zámku ještě celé desetiletí fungovala gynekologie, ale i ta v roce 1995 ukončila provoz. Od té doby byl zámek uzavřený, sloužil jen jako skladiště a chátral. Zvažovány byly některé možnosti, jako adaptace na domov pro seniory či zdravotnické zařízení, ty ale nebyly realizovány. V posledních letech se obci podařilo získat finanční prostředky na jeho postupnou obnovu, která mu má v rámci možností zase vrátit dřívější lesk a zpřístupnit jej veřejnosti. Nakonec se tu snad brzy opět ozve i dětský pláč, až se v obřadní síni obecního úřadu bude konat vítání občánků.
Zatímco do zámku mohli zájemci nakouknout během některých obecních akcí, zámecký park je díky aktivitě místních volně přístupný a láká k procházce pod korunami vzrostlých stromů, včetně několika vzácných či exotických druhů, o kterých více prozradí informační tabulky. Ty dřeviny, které pro svůj stav musely padnout, posloužily řezbářům pro jejich výtvory, v parku je také knihobudka, dětské hřiště nebo chodník pro bosou chůzi. Z okraje parku je výhled na blízký Holešov a okolí. Mimochodem z holešovského vlakového nádraží je to sem necelé čtyři kilometry a z města k zámku vede cyklostezka...
Ještě dodejme, že zámek stojí na místě někdejší tvrze ze 14. století, kterou získal koncem 18. století rod Seilern-Aspagn. Seilernům ovšem prostory starého sídla nevyhovují a v roce 1852 nechávají tvrz strhnout a nahradit pohodlnější novostavbou zámku, při něm je založen okrasný park. Současnou novorenesanční podobu pak zámek získal při přestavbě o tři desetiletí později, v roce 1885. Rakouským šlechticům sídlo patřilo až do druhé světové války, poté jim bylo zkonfiskováno, přičemž vnitřní vybavení bylo částečně zničeno, něco si odvezli vojáci, něco bylo předáno holešovskému muzeu. Zůstalo původní schodiště a vstupní dveře. Zámecký areál společně s lesní kaplí Panny Marie nad obcí, kterou taktéž nechali vystavět Seilernové, je od roku 1999 chráněn jako kulturní památka. Více o zámku zde.
Komentáře
Okomentovat