Srovnávací fotografie podél snad nekonečné přímé silnice dávají vzpomenout, jak vzrostlý les se tu ještě před několika lety, suchem, kůrovcem a vichřicemi dokola kolem rozkládal. Zákazové značky zase připomínají, že všude kolem se rozkládá vojenský prostor, a dávají tušit, že vychýlení se z dané trasy může znamenat nepříjemnou chvilku s vojenskou policií. To jsou neoddělitelné parametry procházky k prameni řeky Odry, která ale vůbec není nepříjemná.
Odra patří k nejvýznamnějším středoevropským řekám a nejen že je na sever od nás důležitou dopravní cestou, ale než její vody dorazí ke Štětínu, tvoří i pořádný kus polsko-německé státní hranice. Celkově řeka urazí 854 kilometrů, z toho na území Moravy a našeho Slezska 113 kilometrů, přičemž po většinu této délky lze být meandrujícímu toku nablízku (například na naučné stezce Krajinou povodní mezi Jeseníkem a Suchdolem nad Odrou nebo také na tomto výletu ze Suchdola do Studénky). Prvních zhruba třicet kilometrů však řeka teče vojenských újezdem Libavá, který byl v Oderských vrších zřízen po druhé světové válce. Tehdy tu doklapaly vodní mlýny, dořezaly pily, zmizely vesnice...
Pod vojenským dohledem se ocitl i pramen Odry, vyvěrající pod Fidlovým kopcem, nejvyšším vrcholem Oderských vrchů. V té době již pramen nějakou dobu oblíbeným výletním místem, na čemž má zásadní podíl jeho "objevitel", jistý obchodník z Frankfurtu nad Odrou, který chtěl vědět, kde vyvěrá řeka, na níž mu kvete obchod. K prameni se roku 1823 vydal a po souhlasu majitele panství hraběte Podstatského nechal v místě vysekat křoví, vyzdít studánku a nad ní postavit zdobný altánek. Dřevěná stavba však časem zchátrala a v roce 1855 ji nahradila zděná kaplička, kterou nechal postavit sám hrabě Podstatský-Lichtenštejn. Nad pramenem stála až do roku 1910, kdy ji při vichřici pobořily vyvrácené stromy. Hraběcí rodina tu znovu nechala vybudovat šestiboký altán, který sloužil půl století. Stavbu v neudržitelném stavu později nechala správa vojenských lesů nahradit jednodušším čtyřbokým altánkem, ten ale při častých návštěvách českých i sovětských vojáků vzal poměrně brzy za své a už v 80. letech budují vojenské lesy altán nový, opět šestiboký jako odkaz na dřívější podobu přístřešku pramene. A netrvalo příliš dlouho a mohli sem zavítat i běžní turisté – k 1. červnu 1991 se některé části vojenského prostoru totiž otevřely veřejnosti a k prameni Odry mohla být vyznačena z nedalekého Kozlova turistická trasa.
S vývěrem Odry se pojí ještě jedna zajímavá historická epizoda. Prameny totiž po určitou dobu byly dva – o počátek řeky se totiž s veselíčským panstvím přela olomoucká kapitula, které patřila sousední ves Varhošť. A tak vznikl tzv. horní pramen, studánka, nad níž bděla z obrázku na dubovém sloupu Panna Marie a z níž voda stékala do "kozlovského" dolního pramene. Horní vývěr však časem vyschnul a zůstal pramen jediný.
V současnosti však návštěvníky naučná stezka dovede na obě místa, jak k obnovenému altánu se zděnou studánkou s kovaným nápisem Odra, tak ke dřevěné horní studánce, nad kterou bdí z obrázku svatý Petr. K pramenům je to od parkoviště v Kozlově, který leží na "staré" silnici od Olomouce na Ostravu, zhruba kilometr a půl. Většinu přitom návštěvníci urazí po asfaltové cestě, kolem které se ještě před několika lety rozkládal v úvodu zmiňovaný vzrostlý les a díky práci lesníků i samoobnově přírody se to tu opět zelená. Před závorou se pak trasa stáčí na nově vybudovaný povalový chodník se zastaveními naučné stezky, která informují nejen o přírodních zajímavostech prameniště, ale i o pohnuté historii Libavska.
Na závěr zbývá ještě dodat, že pramen Odry je veřejnosti přístupný o víkendech (počínaje páteční 15. hodinou) a státních svátcích. A pokud se tohoto časového vymezení a turistického značení budete držet, nemusíte se oplétaček s vojenskou policií bát.
Mimochodem k Odře jsme se dvakrát podívali i s Větráním: při putování po břidlicových stezkách do Budišova, kdy jsme mimo jiné navštívili poutní místo Panna Maria ve Skále nebo rekreační oblast Hadinka, kde již Odra opustila území vojenského prostoru, a později na trase mezi Bohumínem a Ostravou, kdy jsme zavítali i k meandrům Odry při hranici s Polskem.
Komentáře
Okomentovat