Mezi národní kulturní památky České republiky přibyl soubor čtrnácti historických radnic, který je podle ministerstva kultury mimořádně významným dokladem stavební typologie vývoje radničních budov v České republice a obsahuje nejvýznamnější reprezentanty slohových období a úrovně městské kultury od středověku až po začátek 20. století. Pět z těchto památek stojí na Moravě, konkrétně v Brně, Kyjově, Ostravě, Prostějově a ve Znojmě.
Mimochodem zajímavým radnicím jsem před časem věnoval čtyřdílný seriál Hej, páni konšelé, který najdete
zde.
Stará radnice královského města Brno
Stará brněnská radnice je považována za nejstarší světskou stavbu ve městě, když její nejstarší části pocházejí z doby kolem roku 1240, a o pozornost návštěvníků jihomoravské metropole si říká nejen možností vystoupat na vyhlídkový ochoz 63 metrů vysoké věže, ale také artefakty a detaily, ke kterým se vážou ty nejznámější brněnské pověsti. V průčelí zaujme pozdně gotický portál zdobený fiálami, mezi kterými je jedna křivá – autor portálu Anton Pilgram tak chtěl upozornit na nečestné jednání radních, kteří mu nechtěli zaplatit. V průjezdu je k vidění loukoťové kolo, upomínající na sázku, kterou s obyvateli Lednice uzavřel jistý kolář – totiž jestli dokáže dokutálet kolo až do Brna, než se zavřou městské brány. Dokázal. No a samozřejmě nesmíme zapomenout na brněnského draka, který kdysi škodil v okolí města a nyní visí pod klenbou průchodu... Ještě dodejme, že radnice se v běhu staletí z původního menšího jednopatrového domu s věží poněkud rozrostla, mimo jiné při rekonstrukci po třicetileté válce a ještě na začátku 20. století byla zvýšena její věž. Radní tu však od roku 1935 již neúřadují, objekt slouží především kulturním účelům a sídlí zde turistické centrum, které organizuje prohlídky radnice.
Radnice komorního města Kyjov
Ozdobou kyjovského náměstí je renesanční radnice vybudovaná v letech 1561–62, která dodnes slouží potřebám správy města. Několikrát ji poničil oheň či vítr, také prošla řadou menších či větších stavebních úprav (mimo jiné byl na počátku 20. století přestavěn půdní prostor na plnohodnotné patro a balkon v průčelí vznikl v 70. letech) a rozšíření (zadní křídlo bylo dostavěno v roce 2001), původní renesanční stavba zdobená sgrafity či nárožním arkýřem je však na první pohled patrná. Téměř 40metrová věž je nejvýraznější dominantou města, zaujmou ale i podstatně menší detaily – v hlavním portálu je například umístěn vzorový český loket, se kterým se porovnávala měřidla prodejců na konaných trzích. Nad portálem je do zdi vsazena pamětní deska připomínající, že radnice byla vybudována za primátora Václava Bzeneckého staršího. Prohlídky radnice organizuje v rámci okruhu městem kyjovské informační centrum sídlící pár kroků od náměstí ve Svatoborské ulici.
Radnice královského města Znojmo
Nepřehlédnutelnou je v panoramatu Znojma téměř 67metrová (někde se uvádí téměř 80metrová) pozdně gotická věž, která jasně ukazuje na místo, kde mezi dvěma hlavními náměstími vyrostla snad již v polovině 13. století původní budova městské radnice. Z pozdějších pramenů je známo, že šlo o dům s klenutým patrem a s orlojem a zvonem ve věži na střeše. Tato stavba však při velkém požáru města v roce 1444 vyhořela, přičemž zanikla i věž. Při obnově bylo rozhodnuto o tom, že nová věž bude vybudována jako samostatný objekt, a tehdy tu vyrostl onen známý štíhlý hranol (tehdy však ještě bez ochozu) a vysokou složitě tvarovanou střechou. Věž sloužila ještě na počátku 20. století jako strážní, později však byl její ochoz zpřístupněn a nabízí parádní výhled na historicky cenné město a krajinu Podyjí, vidět prý bývají i Alpy. Samotná radnice pod věží je pak vlastně v ostatní zástavbě památkové rezervace a v sousedství moderního obchodního domu Dyje spíše nenápadná, byť jde o poměrně velký objekt, do kterého se otisklo několik stavebních etap. A svým způsobem také druhá světová válka, na jejímž konci byla radnice (a nejen ona) poškozena při bombardování. Později se uvažovalo i o její demolici a nahrazení novostavbou, nakonec však byla rekonstruována a koncem tisíciletí byly v duchu známé historické podoby obnoveny i fasády. Věž je až do jara 2024 uzavřena kvůli probíhající rekonstrukci.
Nová radnice města Prostějov
Nová radnice je stavebním klenotem Prostějova. Vyrostla na opačné straně dnešního náměstí T. G. Masaryka, než stojí původní renesanční dům radních, nynější sídlo muzea, v letech 1911–1914 podle návrhu profesora brněnské techniky Karla Huga Kepky. Stavba, v níž se mísí historismus se secesí, nejen že výrazně převýšila okolní zástavbu náměstí, ale svou 66 metrů vysokou věží se stala neodmyslitelnou a zdáli viditelnou dominantou města. Na věž se vyplatí vyšlápnout za výhledem do hanáckých rovin i drahanských kopců, stejně tak se vyplatí v informačním centru v sousedním domě domluvit na prohlídce bohatě zdobených reprezentačních prostor, které si tu a tam vyhlídnou také filmaři (třeba zasedací sál se objevil posledním díle Četnických humoresek). V úřední době, neboť radnice slouží správě města, se můžete alespoň pokochat dechberoucí výzdobou schodiště. Na co koukat je i zvenčí, ať už je to vedle spousty detailů orloj v polovině věže nebo pamětní desky stavitele Matěje Rejska, který se měl v Prostějově narodit a podílel se například na stavbě chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, a filozofa Edmunda Husserla, který se v Prostějově narodil, ale jeho rodný dům už dávno nestojí (viz článek Z hanáckého Jeruzaléma). Zajímavostí radnice přitom je, že byla zamýšlena větší, avšak nepodařilo se vykoupit sousední dům pro stavbu severního křídla, a proto i věž nestojí uprostřed průčelí. Na pozoruhodnosti objektu to ale vůbec neubírá.
Nová radnice města Ostrava
Poslední z historických moravských radnic zařazených nově mezi národní kulturní památky je ta označovaná za vůbec největší radniční budovu v České republice, navíc s nejvyšší věží. O nutnosti výstavby nového sídla pro správu rozrůstajícího se průmyslového města se mluvilo už před první světovou válkou, a když se později objevila idea tzv. Velké Moravské Ostravy jako moderní metropole, kopnutí do země se přiblížilo. Stavět se začalo v roce 1925 podle společného projektu brněnského architekta Vladimíra Fischera a ostravských stavitelů Františka Koláře a Jana Rubého, radniční komplex byl dostavěn o pět let později. Na délce stavby se podepsalo i nestabilní podloží města, proto se například ustoupilo od výstavby věže ze železobetonu a věž tak dostala lehčí konstrukci z oceli (z Vítkovic, pochopitelně) a s měděným pláštěm. Maják, jak se věži také přezdívá, i tak vyrostl do výšky 86 metrů a jeho ochoz nabízí úchvatný výhled na moravské i slezské části dnešní Ostravy, a když není špatné počasí, tak i na Beskydy a do Polska. Než však na ochoz věže vyjedete výtahem (ve své době také nejvyšším u nás), prohlédněte si i konstruktivisticky laděné průčelí s hlavním vstupem, zdobené čtyřmi sochami symbolizujícími čtyři hlavní odvětví tehdejší Ostravy – hornictví, vědu, obchod a hutnictví. Zaujme také jistě mramorem obložená vstupní síň a někoho by mohl lákat i radniční páternoster, otevřený oběžný výtah...
Mimochodem za poslední půlrok byly na Moravě také vyhlášeny nové kulturní památky, případně došlo ke znovuzpamátnění některých již dříve chráněných staveb. Novou kulturní památkou je například novogotický bohatě zdobený litinový kříž blízko hřbitova v Mutěnicích, brněnský novorenesanční nájemní dům Jiráskova 216 a chalupa s ateliérem a venkovní galerií umělecké a manželské dvojice Míly Doleželové a Jiřího Mareše v Klatovci u Telče. Památkovou ochranu po více než třiceti letech znovu získal novogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje, který je dominantou Březové pod Velkým Lopeníkem a také dva menší venkovské domky v sousedním Strání.
P.S.: Fotky radnic pocházejí z mého archivu, některé až z roku 2013...
Komentáře
Okomentovat