Tak trochu ve stopách Járy Cimrmana

Ani zdaleka nepatřím mezi největší fandy Divadla Járy Cimrmana, vlastně se ve spojitosti se mnou ani příliš nehodí označení "fanda", ale že bych byl tímto fenoménem zcela nepolíben, to se také říct nedá. Vždyť sotva byla vyhlášena letní pohybová výzva olomoucké fakultní nemocnice, během níž měli účastníci navštěvovat místa spojená s významnými rodáky a osobnostmi, jedny z mých prvních kroků, vedle "povinné" Olomouce, vedly do Zábřeha k zámku, kde se někdy v roce 1893 asi potkali zdejší slavný rodák Jan Welzl, zvaný Eskymo nebo Arktic Bismarck, a právě Jára Cimrman, který měl Welzla přimět k cestě na sever do polárních krajů. Nebylo to jen tak, Cimrman měl po Welzlovi chtít informace pro svou stať o životě polárních samojedů. Setkání připomínají stopy obou velikánů a pamětní deska u branky v hradební zdi. No a protože mně první zmínka o Cimrmanovi ve výzvě prošla, řekl jsem si, že nebude poslední – a během léta jsem navštívil ještě několik dalších míst s ním spojených na Moravě. Bohužel ale ne všechna, která jsem si vyhlédl, na ta dojde někdy příště. 

Jedním z míst, kde lze najít ne nevýznamný Cimrmanův odkaz, je Lipník nad Bečvou. Město, které má řeku Bečvu ve svém názvu, nemělo ještě poměrně nedávno žádné nábřeží – až se zde naplnila Cimrmanova snaha zpřístupnit moře bez dlouhého cestování i těm, kdo to k němu mají zatraceně daleko. Ulička v těsném sousedství náměstí se proměnila v nábřeží Járy Cimrmana, kde si můžete užít západ slunce nad mořskou hladinou s atmosférou přelomu 19. a 20. století, tedy Cimrmanovy doby. 

Kvůli Cimrmanovi jsem zamířil také do Hulína, v šíleném vedru, jen kvůli tomu, abych viděl a vyfotil si místo, kde upadl, když se procházel hulínskými ulicemi na počátku října 1912. Cimrman se tehdy ocitl v Hulíně omylem, v Praze totiž nastoupil na špatný vlak, což si uvědomil až po několikahodinové cestě při odjezdu vlaku z Přerova, a tak vystoupil v následující stanici. No a při čekání na vlak nazpět se vydal na průzkum okolí. Ulička, kde upadl, nese jméno Boženy Němcové a v současnosti je pěkně vydlážděná. Avšak v době Cimrmanovy neplánované návštěvy se zde zrovna budovala kanalizace... 

Cimrman se pravděpodobně pohyboval i v místech, kde jsme se ženou a juniory trávili dovolenou – a kdybych se lépe díval nebo se lépe připravil, jistě bych narazil na více jeho stop než jen na pouhou jedinou z centra Znojma. Vždyť ve Vranově nad Dyjí jsem byl jen pár metrů od místa, kudy nejspíš kdysi procházel, ovšem do výšky, kde je umístěna pamětní deska štítu hotelu, jsem se opravdu nedíval. Stejně tak jsem ani v Hnanicích nepostřehl nic podezřelého, ale prý se tady také pohyboval, pokud to tedy byl on. Ke znojemské pamětní desce na Divišově náměstí jsem se ale vydal cíleně, byť tudy velikán také jen možná prošel, někdy kolem roku 1900. Jiný velikán tu chodil o něco dříve určitě, protože studoval za rohem v někdejším jezuitském gymnáziu – Prokop Diviš, mimo jiné známý jako vynálezce bleskosvodu.

Páté a poslední cimrmanovské místo, které jsem stihl v létě (ne)navštívit, byla městská věž v Jevíčku. Věž byla postavena jako součást městského opevnění, původně byla gotická, v běhu času vyrostla až do výšky 50 metrů, dostala cibulovitou báň, zvonici a také hodiny. A právě hodinový stroj dodnes běží, jak má, díky Járovi Cimrmanovi. Když totiž byla v roce 1907 demolována poslední městská brána, která s věží sousedila, došlo k narušení statiky věže, což ovlivnilo i chod hodin, jednou se opožďovaly, jindy šly napřed. Místní hodinář prohlásil, že na toto nestačí, že je třeba pozvat odborníka největšího – tedy Cimrmana. Ten se ubytoval v hotelu na náměstí, dnešní Moravě, a při procházení se městskými ulicemi rozdával dětem malé osvěžující bonbony, kterým říkal Bim Bam – nápadnost pozdějších Tic Tac není prý vůbec náhodná. S opravou hodinového stroje na věži nemá Cimrman sebemenší problém a ještě stihne prohlásit větu, kterou si pohotově zapsala hospodyně stavitele Mackerleho do notesu s recepty: "Z této věže se svět jeví krásným!". Onu krásu jsem si ale nemohl na vlastní oči při větrací výpravě na začátku září ověřit, protože věž je momentálně uzavřena kvůli opravě krovu.

V letním plánu jsem měl míst spojených s Cimrmanem více, třeba jeho autosochu u Uherského Brodu, chodníček v Tišnově nebo Bělecký mlýn u Prostějova, kde měl v roce 1913 vymyslet při sledování koupající se mlynářské čeládky vymyslet dvoudílné ženské plavky, ale všechno se stihnout nedalo. Navíc třeba o vloni zpřístupněné vodoléčebné stezce u Drozdovské pily nedaleko Zábřeha jsem se dozvěděl až se psaním těchto řádků. Na druhou stranu mám inspiraci pro další výlety. 

Nicméně minimálně dvě připomínky Cimrmana jsme už dříve navštívili s Větráním. Před nějakou dobou to byla Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana, která se tyčí nad Březovou nad Svitavou a je z ní vidět vlastně jen část města v údolí a okolní kopce a pole, zbytek cloní stromy, které od doby Cimrmanovy návštěvy Březové výrazně povyrostly. Cimrman do údolí řeky Svitavy v roce 1907 přijel, aby přesvědčil zdejší radní o ocenění zásluh kartografa profesora Karla Kořistky, který se v Březové narodil. Přesvědčit je se mu nepovedlo a pamětní deska na Kořistkův rodný dům na Moravském náměstí je umístěna až dlouho po profesorově úmrtí. Stejně tak ale Cimrman zcela neuspěje s výstavbou rozhledny na kopci nad městem, když mu při procházce vadily některé vzrostlejší stromy ve výhledu. Získal sice podporu radních, na rozhlednu ale nebyly peníze. Cimrman měl prohlásit, že pokud rozhlednu nepostaví teď, tak až za sto let. A na jeho slova došlo, když přes všechny veletoče 20. století byla dřevěná rozhledna slavnostně otevřena až v roce 2007. Jen ty stromy ve výhledu zase vadí... 

Vloni jsme pak při větrací výpravě na Tišnovsku narazili na náměstí v Lomnici na Cimrmanovy nohy. Plastikou startuje naučná stezka po okolí nesoucí velikánovo jméno, jejíž zastávky jsou zvány plahočinami a která končí severně od městečka u hájovny pod vrchem Sýkoř, kde je další plastika, tentokrát Cimrmanovo pohlaví. My jsme se ovšem z Lomnice plahočili směrem jižním, tedy jsme viděli pouze nohy. 

Tím je zatím můj dosavadní, ne nijak intenzivní průzkum cimrmanovských lokalit na Moravě u konce. Pokud máte tip na nějaké zajímavé místo spjaté s Cimrmanem, které jsem výše nezmínil (a že jich určitě není málo!), dejte mi vědět do komentářů pod článkem. Děkuji.