V roce 2024 proběhly následující výlety:
29. 12. Předsilvestrovské Hradiště (146)
Uherské Hradiště: žst. – centrum – kaple sv. Rocha – Rovnina – Sady – Výšina sv. Metoděje – žst.
mapa / 11,9 km / 20 účastníků
Ráno to vypadalo bledě. Čert vem mráz, z oken vlaku ovšem nebyla kvůli mlze vidět málem ani nástupiště v zastávkách, kterými jsme projížděli. Během dne se nicméně opřelo slunce nejen do oparu, ale i do polních cest, takže předsilvestrovské větrací výpravě do Uherského Hradiště nakonec nechyběly ani výhledy (byť kratší, než byly očekávány) a taneční kreace na blátě. A evidentně jsme tu zaujali, vždyť už průvodčí se divila, kolik takhle v mlhavé nedělní ráno vystupuje ve městě lidí – a to nás bylo jen 21! / report
28. 10. Podzimní brnění (145)
Bílovice nad Svitavou – rozhledna Ostrá horka – Brno-Lesná
mapa / 8,9 km / 11 účastníků
Nečekaně až téměř letní den se vyklubal ze šedivého rána, kterým jsme se z hanáckých rovin a oblin vydali na další větrací výpravu ku Brnu, tentokrát na trasu z Bílovic nad Svitavou přes rozhlednu v Soběšicích mezi paneláky Lesné. Hřející slunce, výhledy, podzimem zbarvené stráně, kopce i údolí, no skoro idylka takhle na konci října. Skoro. Když ono ráno neproběhlo úplně podle plánu a mělo vliv na další dění... / report
1. 9. Procházka u dálnice (144)
Chornice – Víska u Jevíčka – Jevíčko
mapa / 10 km / 10 účastníků
Pouhých 39 kilometrů vzdušnou čarou dělí od sebe radnice v Olomouci a Jevíčku, ovšem výlet do okolí malohanáckého městečka z "velké" Hané je z pohledu veřejné dopravy celkem dobrodružství. Po čase jsme se o tom s větrači znovu přesvědčili, když jsme sem poslední prázdninový den vyrazili na trasu mezi Chornicemi a Jevíčkem, jejímž hlavním motivem měla být nedokončená tzv. Hitlerova dálnice. No, neviděli jsme všechno, co jsem plánoval, na druhou stranu jsme stihli něco navíc. A hlavně jsme se v tom dalším horkém dni neuvařili. Bylo nás 10 plus moje maličkost a dali jsme 10 kilometrů... / report
30. 6. Na Janovu horu (143)
Po dlouhých osmi letech jsme se s Větráním vrátili do Vizovic. Tehdy jsme tu končili účastí komorní špacír spojený s návštěvou rozhledny Vartovna, nyní nás bylo podstatně více, k výhledům ovšem stačil nepříliš vysoký kopec, navíc s hradem, co vlastně vůbec není hrad. Ale zapotili jsme se chvílemi, to zase ne že ne – a nejen při stoupání, ale třeba i při hledání zahrádky, kde bychom v cíli svlažili hrdlo, přece jen byl nejteplejší den týdne... / report
7. 5. Z Hluboček na Kopeček (142)
29. 3. Z Kolštejna do Goldeku (141)
Branná – Nad Šléglovem – Jelen – Staré Město
mapa / 9,2 km / 18 účastníků
Zádveřice – Janův hrad – Vizovice
mapa / 8,9 km / 14 účastníků
Po dlouhých osmi letech jsme se s Větráním vrátili do Vizovic. Tehdy jsme tu končili účastí komorní špacír spojený s návštěvou rozhledny Vartovna, nyní nás bylo podstatně více, k výhledům ovšem stačil nepříliš vysoký kopec, navíc s hradem, co vlastně vůbec není hrad. Ale zapotili jsme se chvílemi, to zase ne že ne – a nejen při stoupání, ale třeba i při hledání zahrádky, kde bychom v cíli svlažili hrdlo, přece jen byl nejteplejší den týdne... / report
Hlubočky-Mariánské Údolí – Posluchov – Radíkov – Svatý Kopeček
mapa / 8,4 km / 23 účastníků
Po roce se opět konal Sportovní den Univerzity Palackého a opět bylo jeho součástí i Větrání, leč oproti loňskému výjezdu do Palackého rodných Hodslavic v podstatně "úspornější" variantě. Trasu jsem totiž zvolil takřka na dohled rektorátu, jednak kvůli odpolednímu majálesu a jednak kvůli své nožní formě, která není ideální – z Mariánského Údolí přes kopec a les na Svatý Kopeček. Přesto (anebo možná právě proto) se našlo až 45 lidí, kteří by se mnou vyrazili. Nakonec jich ovšem bylo jen 23, s počtem zamávaly omluvenky kvůli práci i obavy z deštivé předpovědi, která se ale nenaplnila a vlastně bylo i docela teplo. Procházka tedy byla "na pohodu". / report
Branná – Nad Šléglovem – Jelen – Staré Město
mapa / 9,2 km / 18 účastníků
O půvabech okolí Branné a Starého Města jsme se již několikrát na větracích výpravách přesvědčili, ovšem nebyl důvod nevyrazit sem po delší době znovu a projít zase malinko odlišnou trasu a případně se podívat, co je v těch místech, která již známe, nového. Mezi Kraličákem, Rychlebkami a Hrubým Jeseníkem se vyrýsoval pěkný slunečný den, byť s občasným chladným ovanutím, a mohli jsme si užít raně jarní procházky v nadmořských výškách sice nevelkých, ovšem proti kterým je Michalský vršek v centru Olomouce nenápadný hrbek. Pro některé měl však tento velikonoční výlet trochu jiný průběh, než bylo v plánu. / report
Komentáře
Okomentovat